To nemohlo ujít investigativnímu analytikovi Janu Nieuwenhuijsovi, který ihned rozvinul své čtenářsky vděčné konspirační teorie s obvyklým dovětkem: Já jsem vám to říkal.
„Tyto výroky potvrzují to,“ spustil Nieuwenhuijse, „co jsem v minulých letech psal o přípravách centrálních bank na nový mezinárodní zlatý standard. Na jakou měnu se lze za všech okolností spolehnout, aby centrální banka, která má jeden primární cíl – udržování cenové stability – svůj mandát nejlépe naplnila?“
Jasné je, že odpověď nemůže znít jinak, než: Zlato. „DNB přiznává, že její vlastní měna (euro) všechny bouře nepřečká. Nepřímo tak povzbuzuje lidi, aby vlastnili zlato, aby se ochránili před finančními šoky, které se při přechodu na měnový systém založený na zlatu dají očekávat.“
Nizozemský analytik podezřívá centrální banky středních a velkých ekonomik v eurozóně, že vyrovnaly své oficiální zlaté rezervy v poměru k HDP proto, aby se připravily na zlatý standard.
PSALI JSME: Nizozemsko přestěhovalo desítky tun zlata do nových sejfů
„Moje analýza je poskládána na základě vzácných kotací centrálních bank a údajů o evropských držbách zlata a deviz. Vyplývá z ní, že několik středně velkých ekonomik v Evropě (Nizozemsko, Belgie, Rakousko a Portugalsko) prodávalo od počátku 90. let do roku 2008 velké množství zlata, aby se srovnalo s Francií, Německem a Itálií.“
Domnívá se proto, že v eurozóně existuje pokyn pro národní centrální banky, aby držely přiměřené množství zlata v poměru k HDP a že existují mezinárodní dohody o rozdělení držby zlata, což dle něj zástupce DNB ve zmíněném rozhovoru nepřímo potvrdil.
„Mezinárodně rovnoměrně rozložené zlaté rezervy jsou předpokladem hladkého přechodu na zlatý standard. Pokud některé země vlastní příliš mnoho a jiné příliš málo zlata, jako tomu bylo v 70. letech 20. století, nově zavedený zlatý standard by se ukázal jako deflační, protože ty, které mají příliš málo zlata, by ho musely dokupovat, což by zvýšilo jeho cenu.
Dokud jsou oficiální zlaté rezervy rovnoměrně rozloženy, nominální cena zlata může být zvýšena tak, aby to před zavedením nového systému vyhovovalo všem státům.“
PSALI JSME: Francie tajně repatriovala veškeré své měnové zlato
Dalším znakem toho, že Evropa už se na nové zlaté uspořádání připravila, mají být repatriace zlata: „V eurozóně Německo, Nizozemsko, Francie a Rakousko z bezpečnostních důvodů změnily rozmístění svých drahých kovů, přičemž ponechaly podstatnou část na likvidních trzích, jako je Londýn.
Kromě toho Německo, Francie a Švédsko modernizovaly zlaté cihly, které nevyhovovaly současným standardům, takže nyní lze s veškerým jejich kovem okamžitě obchodovat.“
Dalším argumentem mají být výroky centrálních bank o zlatě. Prohlášení typu „zlato je základem stability mezinárodního měnového systému“ (Německo), „zlato je vynikajícím zajištěním proti nepřízni osudu“ (Itálie), „zlato je považováno za konečného uchovatele hodnoty“ (Francie) a že zlato „může hrát stabilizační roli v době strukturálních změn v mezinárodním finančním systému nebo hlubokých geopolitických krizí“ (Maďarsko), označil analytik za hodná pozornosti zvláště když přicházejí od subjektů pověřených garancí finanční stability.
PSALI JSME: Kolik zlata je v Evropě? Nejvíce ho mají největší země
„Když jsem se evropských centrálních bank zeptal, zda jde o povinný požadavek na sladění jejich zlatých rezerv, dvě z nich odpověděly, že taková povinnost neexistuje, což je zvláštní vzhledem ke zřejmému vyrovnávání rezerv v posledních desetiletích.“
Data skutečně dokládají, že vyvažování zlatých rezerv začalo v 70. letech 20. století a pokračovalo od počátku 90. let 20. století až do roku 2008.
Vzhledem k tomu, že pro evropské centrální banky nebyly stanoveny žádné právní požadavky na vyrovnávání rezerv, mohly impulsy těchto akcí vycházet od jejich vlád. Konečně i DNB ve výše zmiňovaném rozhovoru uvádí, že její zlatá politika je nastavena po konzultaci s akcionářem – nizozemským ministerstvem financí.
„Moje odolávání na svobodu informací u tohoto tématu nikdy nepřineslo výsledky, protože DNB je od takových dotazů osvobozena. Proto jsem stejné otázky zaslal nizozemskému ministerstvu financí, abych zjistil, jaké dohody o zlatu vlády uzavřely,“ vyslovuje Nieuwenhuijse naději, že tato stať bude mít na webu Gainesville Coins ještě pokračování.
PSALI JSME: Scotiabank: Zlato je možnou alternativou dolaru
(rek)
