Růst ceny zlata navíc přišel v době silného dolaru a oslabení nadějí na snížení úrokových sazeb v USA. Všechno to by obvykle poškodilo cenu zlata, ale tentokrát ne.
Rosenberg a jeho tým uvedli, že hlavním hnacím motorem posledních rekordů zlata není ani tak strana nabídky, jako spíš poptávka, a to díky tomu, že zlato centrální banky vnímají jako bezpečné rezervní aktivum.
„Vzhledem k tomu, že čínský jüan ztrácí jako druhá světová rezervní měna a státy, jako Japonsko, Rusko, Turecko a Polsko, se obávají přílišného spoléhání na americké dolary, a tak se obracejí ke zlatu. Po výprodeji zlata na počátku století centrální banky opět budují své zlaté držby, a to ve velkém,“ cituje Rosenberga Business Insider.
PSALI JSME: Ross Norman možná odhalil příčinu rekordní ceny zlata
Rosenberg připsal oživení zlata také geopolitickým rizikům a nepředvídatelnému makroekonomickému výhledu. „Je obtížné přehlížet směřování mezinárodních vztahů k větší militarizaci, ke konfrontaci a polarizaci v jejichž důsledku nabyly na důležitosti rysy zlata při zajišťování rizik.“
Vzhledem k tomu, že dynamika zlata neochabuje, Rosenberg očekává zdražení o dalších 15 procent s dalšími 30 procent ve hře, až centrální banky začnou snižovat sazby. Má dva scénáře, z nichž oba docházejí k závěru, že riziko poklesu ceny zlata je omezené.
„Je mnohem pravděpodobnější, že zlato dosáhne 3 000 dolarů za unci, než že klesne na 1 500 dolarů,“ domnívá se ekonom David Rosenberg.
PSALI JSME: Zlato přeskočilo 2 300 dolarů a experti říkají, že tím to nekončí
(rek)
