To se loni změnilo, když čínská spotřeba šperků, slitků a mincí rekordně nabobtnala. Poptávka Číny po zlatých špercích vzrostla o deset procent, zatímco v Indii klesla o šest procent. Čínské investice do zlatých cihel a mincí vzrostly dokonce o 28 procent.
„A stále je prostor pro růst poptávky,“ řekl agentuře Bloomberg Philip Klapwijk, ředitel hongkongské konzultantské firmy Precious Metals Insights.
PSALI JSME: Tajemný kupec zlata objeven?
Uprostřed omezených investičních možností v Číně, krize v sektoru nemovitostí, nestýlých akcií a oslabujícího jüanu se tam peníze přesouvají do bezpečnějších aktiv. „V Číně není moc alternativ. Kvůli devizovým a kapitálovým restrikcím nemůžete na jiné trhy,“ dodal.
„Přestože Čína těží nejvíc zlata na světě, stále obrovské množství zlata dováží a tempo roste. Za minulé dva roky přesáhly nákupy v zámoří 2 800 tun, což je víc než všechno zlato v burzovních fondech celé planety či třetina zlatých rezerv USA,“ uvádí Bloomberg.
Čínský dovoz zlata se opět prudce zvedl na začátku roku 2024. Během prvních tří měsíců je o 34 procent vyšší než v roce 2023. Přispívá i centrální banka, která nakupuje zlato již 17 měsíců v řadě jako nejhorlivější kupec ze všech centrálních bank.
PSALI JSME: Ross Norman možná odhalil příčinu rekordní ceny zlata
O přitažlivosti zlata svědčí, že čínská poptávka zůstává vysoká navzdory rekordním cenám a slabšímu jüanu. Zlato je tam navíc dražší než na mezinárodním trhu. Na začátku dubna přirážka vyskočila na 89 dolarů za unci. Průměr za poslední rok je 35 dolarů, historický průměr pouhých sedm dolarů. Marže zvýšily i čínské burzy. Zájem však neochabuje.
Podle Bloombergu proudí peníze do čínských zlatých fondů od loňského června. Letos příliv peněz už dosáhl 1,3 miliardy dolarů, ve srovnání s odlivem čtyř miliard dolarů ve zbytku světa. Kvůli státním regulacím ale Číňané moc možností investovat než do domácích nemovitostí nebo akcií nemají. Ale stále je tu zlato.
PSALI JSME: Číňané v roce 2023 koupili víc zlata, než jejich z řetězu utržená centrální banka
(rek)
