Tvrdí to na základě dostupných informací a svých zjištění holandský numismatický expert Jan Nieuwenhuijs, který píše o mezinárodním měnovém systému, zlaté politice centrálních bank, mechanismech globálního trhu se zlatem, ceně zlata a ekonomice obecně.
Role zlata v mezinárodních financích a geopolitice se podle něj od velké finanční krize roku 2008 dramaticky změnila. Namísto čistých prodejců se centrální banky změnily v čisté kupce zlata a stabilně nakupují více než 400 tun ročně. Banque de France podle údajů Světové rady pro zlato a výpočtu naší redakce v letech 2004-2009 prodala téměř 590 tun zlata ze svých rezerv.
Nieuwenhuijs ve svém nejnovějším textu připomíná, že v roce 2013 německá centrální banka jako první oznámila, že repatriuje zlato z Francie a New Yorku. Po Německu následovaly repatriace měnového zlata dalších zemí, například Nizozemska a Rakouska. „Z Francie zatím žádné oficiální zprávy nepřišly,“ dodává.
PSALI JSME: Bundesbank urychlila repatriaci zlata
Na konferenci Londýnského trhu s drahými kovy (London Bullion Market Association, LBMA) v roce 2013 byl jedním z hlavních řečníků ředitel tržních operací Banque de France Alexandre Gautier. „Na slajdu 15 jeho prezentace můžeme vidět, že BdF tehdy skladovala 91 procent ze svých 2 435 tun v Paříži a devět procent v zahraničí,“ píše Nieuwenhuijs.
A pokračuje: „V současné době se na internetových stránkách BdF můžeme dočíst, že veškeré její zlato je uloženo v jejím vlastním trezoru v Paříži. Zlato uložené v zahraničí muselo být repatriováno po roce 2013. Zjistit přesně kdy, je nemožné. Jednak proto, že BdF neodpovídá na e-maily týkající se tohoto tématu. Za druhé, zaměstnanci BdF, kteří zvedají telefony, nemluví anglicky.“
Podle Nieuwenhuijse Banque de France poprvé zveřejnila, že veškeré její zlato je v Paříži, koncem roku 2016. „BdF tedy musela repatriovat 221 tun (9 % z 2 435 tun) někdy mezi lety 2013 a 2016,“ píše autor a dodává, že Francie zlato „dost pravděpodobně repatriovala ze Spojeného království“.
PSALI JSME: Rakousko stěhuje polovinu svého zlata domů
Podle článku, jenž v roce 2018 publikovala viceguvernérka BdF Sylvie Goulardová, francouzská centrální banka od roku 2009 modernizuje veškeré své měnové zlato podle standardů londýnské LBMA Good Delivery – aby se usnadnilo obchodování s ním. Pruty musí vážit mezi 350 a 430 trojskými uncemi zlata, přičemž jeho ryzost nesmí být nižší než 995/1000.
Někteří analytici předpokládají, že přeměna Paříže v nové centrum obchodování se zlatem je především důsledkem brexitu. Jak ale zmiňuje Goulardová, Banque de France zahájila modernizaci svého žlutého kovu už v roce 2009 a o tři roky později začala rozšiřovat nabídku služeb v oblasti zlata pro správce rezerv.
„Ať už je to jakkoli, francouzská centrální banka viděla ve zlatě obrovský potenciál hned po roce 2008. Na základě článku Goulardové soudím, že BdF očekává, že role zlata ve finančním systému poroste. Proč by jinak modernizovala veškeré francouzské zlato, provedla generální opravu trezoru, zřídila nový IT systém a vyvinula kompletní soubor obchodních služeb pro zahraniční centrální banky v Paříži?“ uzavírá svůj článek Jan Nieuwenhuijs.
PSALI JSME: Repatriace zlata aneb ztráty víry v americký dolar
(luk)
