Není tajemstvím, že růst ceny zlata je vítaný ruskou vojenskou mašinérii, která své exporty zlata do švýcarských rafinerií k jeho vyprání přesměrovala z Londýna do Rijádu. A licoměrné Švýcarsko s ruským zlatem ze Saúdské Arábie nemá problém.
„Již tři roky je jasné, že Rusko, Čína a Írán operují v tajné dohodě,“ píše The Telegraph. „Tato hrozba na třech frontách dosáhla nebezpečného bodu. Žádná z demokracií navzdory zjevné hrozbě nepostavila svou ekonomiku na válečné základy.
Západ dokonce Ukrajině brání zasahovat ruská ropná zařízení. Joe Biden je tak znepokojen cenami benzínu, že přimhouřil oči nad zrušením sankcí a nechal Írán prodat tolik ropy, kolik chce. To pomohlo Teheránu riskovat přímý raketový úder proti Izraeli. A třetí bota ještě došlápne. Čína ví, že Západ vyčerpal své zásoby vojenského vybavení ve snaze zvládnout dvě zmíněné krize.
Si Ťin-pching možná nikdy nebude mít lepší příležitost k tomu, aby utáhl smyčku kolem Tchaj-wanu námořní a leteckou blokádou a získal tak kontrolu nad dodávkami pokročilých polovodičů Západu, což pak může být součástí vyjednávání. A jak na to zareagují demokracie?“
PSALI JSME: Zlato neřeklo poslední slovo. V záloze je spousta faktorů pro další rekordy
Mezi odborníky panuje silné podezření, že za růstem ceny zlata stojí Čína, která prostřednictvím státem kontrolovaných bank a institucí plní svou válečnou truhlu drahých kovů. „Navíc mnozí už vidí, že žijeme v zásadní křeči globálního řádu a že dolarový finanční systém nezůstane stejný jako dnes. A zlato je ochrana,“ uzavírá britský zpravodajský web.
Do Číny vede i stopa sledovaná renomovaným expertem Rossem Normanem. Všiml si, že 124 tun zlata bylo odčerpáno ze Shanghai Gold Exchange (Šanghajská zlatá burza), čímž se prodej v prvním čtvrtletí zvýšil na 522 tun – zhruba dvojnásobek oproti běžným prodejům.
Zdá se však, že hlavní poptávka ve skutečnosti pochází ze Shanghai Futures Exchange (SHFE) – často neprávem považované za menšího bratra Shanghai Gold Exchange.
„Denní obrat SHFE bývá v průměru 13,89 miliardy dolarů za den, výrazně míň než průměrný obrat londýnské LBMA 78,91 miliardy dolarů i newyorské CME (komoditní burza) 44,3 miliardy dolarů. Jenže v březnu se všechno změnilo. Obchody na SHFE se v zdvojnásobily a poté se znovu zdvojnásobily na téměř 40 miliard dolarů,“ upozorňuje Norman.
PSALI JSME: Trend ceny zlata je pozitivní a nebe se zdá být jediným limitem
To by mohlo vysvětlovat, proč zlato nereagovalo například na zprávy, že americká centrální banka bude držet vyšší sazby po delší dobu, stejně jako na další indikátory. Je však příliš brzy tvrdit, že se cena zlata bude určovat na Východě. Dva obchodní měsíce k tomu nestačí.
Čínská cena zlata asi není dostatečně reprezentativní globální měřítko, protože je regulovaná – zlato nelze snadno exportovat, a proto by se dalo tvrdit, že je to domácí záležitost. Ale Čína jako největší světový producent a spotřebitel má pochopitelné ambice diktovat cenu.
Pokud jde o další cenový výhled „… to záleží na tom, kdo umí velké futures pozice s pákovým efektem na SHFE (spekulativní nebo zajišťovací?). SHFE není vypořádáváno v hotovosti jako CME a je určeno k fyzickému doručení, což by mohlo vytvořit zajímavý tlak na cenu…“ uvádí britský expert na webu Metals Daily. Růst ceny zlata na 2 100 dolarů je dle něj v pořádku, ale o dalších 300 dolarů navíc už ne.
PSALI JSME: Přirozený vývoj nebo gigantická spekulace? Experti na zlato si lámou hlavu
(rek)