Zlato (oz) / USD
1 250,92
0,20 %
Zlato (oz) / CZK
31 467,58
0,01 %
EUR / USD
1,07
0,22 %
USD / CZK
25,16
0,19 %
Salvador je první zemí, která zakázala těžbu kovů

Salvador se stal první zemí světa, která na celém svém území zakázala těžbu kovů. Středeční rozhodnutí salvadorského kongresu přišlo po dlouhotrvajícím sporu s kanadsko-australskou firmou OceanaGold kvůli ekologicky spornému projektu na těžbu zlata, uvedl ekonomický list Financial Times. Salvador je nejmenší zemí Střední Ameriky.

Archiv citátů
CITÁT MĚSÍCE

"“Amatéři" dobývají svět, protože ho “experti” zničili."

Beppe Grillo, 2016
Komik a předseda Hnutí pěti hvězd & zastánce ITALEXITu

Saúdská Arábie oznámila, že její export surové ropy do Spojených států v únoru a v březnu klesl zhruba o 300 tisíc barelů denně. Cena ropy se po tomto oznámení mírně zvýšila, ale celkově trhy zůstaly pod tlakem kvůli převisu nabídky nad poptávkou. „Světový trh je zaplaven ropou,“ konstatovala suše agentura Reuters.

Statistiky těžby zlata v jednotlivých zemích se podle zdrojů velmi liší. V jednom se však údaje shodují. Je tím propad těžby v Jihoafrické republice, který někteří komentátoři nazývají apokalypsou. Ještě v roce 1970 vytěžila tato země 1000 tun zlata, nyní se množství vytěženého vzácného kovu pohybuje kolem 140 tun za rok. Důvodem jsou stále chudší ložiska.

Británie a ostatních 27 zemí Evropské unie vstupují do dvouletých vyjednávání o britském odchodu (brexitu) z evropského bloku s různými prioritami a představami o jejich podobě. Vyplývá to z dopisu, kterým včera Londýn partnerům oznámil svůj záměr odejít, a z následné reakce Evropské rady.

Kolumbijská vláda chce obejít výsledek referenda, v němž bylo 98 procent voličů z města Cajamarca v centrální části země proti zahájení těžby zlata v jejich lokalitě. Lidé se podle stanice BBC bojí, že tato aktivita poškodí životní prostředí a znečistí vodní zdroje. Vláda je ale toho názoru, že občané dostali mylné informace. Těžební společnost už má licenci a vláda ji hodlá zachovat.

Švýcarská bankovní skupina UBS od května zpoplatní vklady peněžní hotovosti v eurech. Jeden z největších správců světového bohatství sdělil klientům, že začne účtovat roční poplatek ve výši 0,6 procenta z bilancí převyšující jeden milion eur.

Třetí zvýšení amerických úroků po téměř desetiletí nulových sazeb mělo za následek pokles výnosu dluhopisů i hodnoty amerického dolaru. Tedy přesný opak toho, jak by se v takové situaci měly chovat. Navíc buď poroste inflace nebo se americká centrální banka zmýlila, což oboje podpoří ceny zlata.

Klesající návštěvnost, růst internetového prodeje, nadbytek obchodních ploch a uzavírání maloobchodů tvrdě dopadají na americká obchodní centra. Letos skončí až 3500 maloobchodů, což přímo ohrožuje životaschopnost až třetiny amerických obchodních domů. Další vlna uzavírek maloobchodů je však teprve na cestě.

Existují různé prognózy. Na serveru GoldSeek Bob Kirtley tvrdí, že jsme na prahu druhého růstového cyklu zlata, na jehož konci cena dosáhne na deset tisíc dolarů. „Napsal jsem to před deseti lety. Od té doby se ale nic nezměnilo. Žádné nové velké objevy. Žádné velké investice do hledání nových ložisek. Klesající produkce. Proto moje predikce trvá.“ A nejen to.

Ruská centrální banka i v únoru posílila své zlaté rezervy. Ke svému zlatému pokladu přidala 9,33 tuny zlata, což je ale méně než v lednu nebo v listopadu minulého roku. Celková zásoba zlata tak podle aktuálních dat stoupla na 1654,4 tuny. V celkovém pořadí zemí s největším množstvím zlata v devizových rezervách se ale nic nezměnilo. Rusové jsou stále na šestém místě za Čínou (1842,6 tuny) a před Švýcarskem (1040 tun).

Deutsche Bank druhý rok v řadě prodělala miliardy a v rámci úspor klesl rozpočet na bonusy vyšších manažerů o 80 %. Počet zaměstnanců s příjmem přes milion eur klesl o bezmála 60 % na 316 osob. Banka se navíc restrukturalizuje, aby zmírnila nejistotu vkladatelů a investorů.

Australská těžařská společnost Caldwin - Mattlock Resources oznámila, že investovala do otevření dvou nových dolů, v nichž se skrývají vydatné zlaté žíly. Na té zprávě by nebylo nic výjimečného - nebýt faktu, že místo tradičního mineralogického průzkumu přivedlo těžaře k objevu listí stromu pro Austrálii tak příznačného jako pro Česko lípa – eukalyptu, tedy česky blahovičníku.

Pozorovatelům finančních trhů musí zdát divné, že se často chovají přesně opačně, než se očekává. Klíč k rozřešení této záhady spočívá právě ve slově „očekává“. Čerstvý příklad z nedávného zvýšení úrokových sazeb v USA to jen potvrzuje. Obvykle se očekává, že půjde-li dolar či akcie nahoru, musí zlato klesnout dolů. Jsou jako voda a oheň. Na jedné straně jistota plus malý nebo i žádný zisk, ale určitě ne ztráta, na druhé straně nejistota s vidinou vysokého zisku se stejně vysokým rizikem.

Britský zákaz cestování s elektronickými přístroji na palubách letadel, který se týká přímých spojů z některých muslimských států, vyvolal protichůdné reakce. Na jedné straně jde podle BBC o upozornění tajných služeb na rostoucí nebezpečí ze strany teroristů, na druhé straně to bezpečnostní expert BBC Frank Gardner považuje za kontroverzní rozhodnutí: „Britský zákaz jde dokonce dál než americký, který se netýká amerických aerolinek.“

Trhy očekávaly jestřábí přístup ke zvyšování úrokových sazeb, Fed (centrální banka USA) je ale zklamal. Zvýšil benchmarkové úrokové sazby v rozmezí od 0,75 % do 1,0 % z předchozích 0,50 % a 0,75 %. „Fed nesplnil očekávání,“ poznamenala nizozemská banka ABN Amro. „Naši ekonomové nedávno naznačili, že Fed by mohl být o něco pozadu. Chtělo by to rychlejší zvyšování úroků vzhledem ke spotřebitelským cenám,“ připojil se americký finanční dům Goldman Sachs.

Zlato se opět zachovalo zcela opačně, než se všeobecně předpokládalo. Zdražilo o 25 dolarů dvě hodiny poté, co se americká centrální banka (Fed) zavázala dodržet příslib postupného zvyšování úrokových sazeb. Předpokládané tempo růstu sazeb po čtvrtinách procenta ale znamená, že reálné úrokové sazby vázané na dolar se propadnou do ještě hlubšího záporného výnosu, uvedl výkonný ředitel pro komodity a měny švýcarské banky UBS Wayne Gordon v televizi Bloomberg.

V poslední době se hodně diskutuje vládní zadlužení Spojených států, které brzy překoná hranici 20 bilionů dolarů, což představuje bezmála 105 % HDP. Další biliony dolarů však dluží jednotlivé státy, firmy a občané. V součtu tyto částky představují zhruba tří a půl násobek ročního výkonu největší světové ekonomiky, a to bez závazků na sociálním pojištění.

Podle údajů marketingové organizace nejvýznamnějších těžařů zlata World Gold Council (WGC) i v minulém roce pokračovaly centrální banky v nákupech zlata. Tempo bylo kvůli vysoké ceně zlata pomalejší než v předchozích letech, ale i tak centrální banky přidaly do svých rezerv 386 tun (12,4 milionu trojských uncí) zlata. Meziročně se nákupy snížily zhruba o třetinu a poprvé od roku 2010 byl jejich roční úhrn nižší než 400 tun. Pětiletý průměr přesto činí 600 tun ročně.

Hon za technologiemi začal zhruba před dvěma lety a od té doby exponenciálně roste. Zájemci nejen z řad průmyslových firem stojí fronty, jen aby mohli naskočit do rozjetého technologického vlaku. Situace však připomíná růst před kolapsem technologické a internetové bubliny z přelomu tisíciletí.

Jeden statistický model došel k závěru, že zlato je o 46 % nadhodnocené, zatímco jiný tvrdí, že zlato je o 35 % podhodnocené. Který je blíž pravdě? Těžko říct. Pokud jde o stanovení reálné hodnoty, určit cenu zlata je obtížnější, než určit cenu jakéhokoli jiného finančního aktiva. Důvod takového rozpětí je podle univerzitního profesora Campbella Harveye v tom, že je zlato špatně pochopeno: „Existuje mnoho sil, které tlačí na cenu zlata, ale význam těchto sil se mění v čase… To je velmi těžké modelovat,“ říká.

Ve svém posledním investičním výhledu Bill Gross, který spravuje dluhopisový fond Janus Global, vymyslel zábavnou analogii k současným finančním trhům. Když seděl se svými dětmi a vnoučaty u oběda, snažil se jim vysvětlit, jak to dnes v bankovním byznysu funguje. Stejnou zprávu pak poslal i investorům.

Hedgeové fondy se jistí proti politickým rizikům a zvyšují své sázky na zlato. Jeho cenu podporuje rostoucí inflace a k tomu navíc každý pokles jeho ceny vábí drobné investory k nákupům, čímž brání výraznějšímu poklesu ceny zlata bez ohledu na výši úrokových sazeb.

„Máme jedinečného prezidenta,“ pochvaluje si generální ředitel ropné společnosti Continental Resources z Oklahomy Harold Hamm. „Jedinečného v tom, že plní své sliby.“ Přísnější ochrana životního prostředí, které nastolila Obamova administrativa, zřejmě brzy vezme za své, radují se olejáři. A mají k tomu stále víc důvodů. Donald Trump již povolil Obamou zastavenou výstavbu ropovodů, naposledy nabídl Mexický záliv těžařům ropy a plynu.

Ceny zlata v posledních dnech klesly v důsledku rostoucí pravděpodobnosti růstu amerických úrokových sazeb. Analytici Bank of America však varovali, že trhy ignorují akutní politická i ekonomická rizika a množství neznámých. Očekávají proto, že do konce roku naopak cena zlata vzroste na 1400 dolarů za unci.

Jeffrey Gundlach upozornil, že úrokové sazby porostou, dokud se „něco nepokazí“, čímž naráží na možnost další americké recese. Varoval, že ceny akcií jsou velmi vysoko a jistí se proto mimo jiné zlatem.

Server Mining.com zaměřený na informace z oblasti těžařů průmyslových a vzácných kovů sestavil žebříček deseti největších zlatokopeckých firem světa veřejně obchodovaných na burzách za rok 2016. Jejich celková roční produkce činila 29,6 milionů troyských uncí zlata (meziročně mínus čtyři procenta), což je zhruba třetina veškeré světové těžby. Globální produkce se odhaduje na zhruba 100 milionů uncí zlata. V žebříčku nejsou uvedeny státní těžební společnosti.

Česká národní banka říká, že s oslabováním měny přestane kolem poloviny roku 2017. Server Centralbanking.com však tvrdí, že tak učiní buď mnohem dřív, nebo mnohem později. „Rozhodující bude vývoj inflace v Česku. Podmínkou ale je, aby byla vyšší než v zahraničí. Ideálně o tolik, o kolik ČNB oslabila měnu. Přes vyšší domácí inflaci lze postupně dosáhnout vyšších cen, které odpovídají slabšímu kurzu. To je jediný způsob, jak zastavit posilování koruny po skončení devizových intervencí,“ tvrdí ekonom David Vávra, který v centrální bance dříve působil.

Vývoj ceny zlata

Aktuální cena zlata (oz)

0,20 %
1 250,92 Zlato/USD