Proč musí Nizozemsko stále držet 612 tun zlata, pane Houbene?
V současnosti je to hodnota asi 35 miliard eur a my jsme ji diverzifikovali po celém světě, jak by správný investor měl. Rozložili jsme ho na čtyři místa, přičemž asi 30 procent je v Nizozemsku, něco málo přes 30 procent v New Yorku, přes 20 procent v Kanadě a 18 procent v Londýně. Zlato se opravdu vrací. Už na konci devatenáctého století začala centrální banka hromadit zlato, což bylo důležité pro vytvoření důvěry v naši měnu.
Nizozemsko bylo v té době ve zlatém standardu. To znamená, že peníze byly kryty zlatem v centrální bance. Lidé mohli své bankovky vždy vyměnit za zlato. To trvalo až do roku 1936. Po druhé světové válce byl zaveden další měnový systém založený na zlatě: Bretton Woods. Více než 40 zemí se dohodlo, že jejich měny budou mít pevný směnný kurz vůči dolaru. Dolar zase mohl být směněn za zlato za pevnou cenu.
Nizozemský gulden byl ve skutečnosti stabilní vůči zlatu prostřednictvím dolaru. Dostali jsme dolary, když jsme měli přebytky, a tratili jsme dolary, když jsme měli deficit. A dolary byly směnitelné ve zlatě.
PSALI JSME: Nizozemsko přestěhovalo desítky tun zlata do nových sejfů
Tyto přebytky a deficity, o kterých se mluví, mají co do činění s mezinárodním obchodem. Nizozemsko, stejně jako další země, více vyváželo, než dováželo, a proto jsme měli přebytek.
V důsledku přebytku se naše zlaté rezervy zvýšily, nebo jsme získali více dolarů, které jsme přeměnili na zlato. Stále jsme se Američanů ptali, můžete převést naše dolary na zlato? Bylo to tak. Stali jsme se vlastníky zlata, které bylo u Federálního rezervního systému (centrální banka USA, pozn. red.) v New Yorku, a stále tam je.
Američané ze svých obchodních vztahů utrpěli ztráty. Nakonec pro ně bylo neudržitelné ztrácet další a další zlaté rezervy. V roce 1971 prezident Nixon oznámil odchod Ameriky z brettonwoodského systému. Ale do té doby jsme měli přes 1 700 tun zlata. Ano, tehdy se nám dařilo velmi dobře.
Od 70. let nemělo zlato v peněžním systému žádnou roli. Ale my a další země jsme měli značné rezervy.
Krása zlata spočívá v tom, že má stále svou hodnotu. To je jeden z důvodů, proč centrální banky drží zlato. Zlato má vnitřní hodnotu na rozdíl od dolaru nebo jakékoli jiné měny, natož bitcoinu. Zlato má hodnotu samo o sobě. Je to zaměnitelný produkt. Je to produkt, který můžete koupit a prodat téměř kdekoli na světě. Takže je to opravdu vynikající komodita, na které lze založit systém směnných kurzů.
PSALI JSME: Finanční zločin roku 1971: Konec brettonwoodského systému
Přesto jsme od 90. let prodali docela dost našeho zlata. Proč?
No, myslím, že jakmile upustíte od svázání směnného kurzu na zlato, jeden z hlavních důvodů držení tohoto zlata je pryč. Pak se můžete zeptat, proč stále držíme to zlato? Proč zlato, a ne portfolio akcií nebo dluhopisů nebo něco jiného?
Existuje ale řada věcí, které činí zlato velmi atraktivním pro centrální banky. Zlato je pro centrální banku jako zpevněná důvěra. Je to něco, co tuto roli historicky plnilo. Pokud bychom někdy neočekávaně museli vytvořit novou měnu nebo by se objevilo systémové riziko, veřejnost může mít důvěru v DNB, protože ať vydáme jakékoli peníze, můžeme je podpořit stejnou hodnotou ve zlatě.
V 70. letech a znovu v 80. a 90. letech 20. století jsme se podívali na to, kolik zlata máme a zda je to stále v poměru. Je to jakási pojistka proti systémovému riziku a otázka zněla, do jaké míry bychom se měli proti tomuto druhu systémového rizika nadále jistit? A pak jsme se podívali na to, co globálně dělají ostatní velké centrální banky. Došli jsme k závěru, že vlastníme příliš mnoho zlata. Naše zásoby zlata se pak snížily přibližně na průměr větších zemí, které drží zlato v Evropě.
Myslím, že celosvětově stále patříme do první desítky.
Jsme číslo sedm. Ano, z hlediska našeho hrubého domácího produktu (HDP). To je dobrá pozice.
Jak tedy určíte, jaká částka je vhodná? Protože těch 35 miliard eur tak úplně nesouvisí s naším HDP, že?
Ve zlatých rezervách máme asi čtyři procenta našeho HDP. A to je srovnatelné s Francií, Německem a Itálií.
PSALI JSME: Tajné přípravy Evropy na zlatý standard?
Je to něco jako pravidlo?
Abych byl upřímný, žádné optimum neexistuje, takže nemůžete objektivně určit, jaká je optimální úroveň zlatých rezerv. Stejně jako u pojištění, protože nevíte, kdy a v jakém rozsahu dojde k požáru a podobně. Souvisí to samozřejmě také s otřesy budoucnosti, s nejrůznějšími nejistými faktory. Myslím, že my, jako Nizozemci, chceme být trochu opatrní. Myslíme si, že je dobré mít určitý základ solventnosti u centrální banky investovaný do zlata.
Protože by se dalo také říct, jestli je to druh pojištění, například kdyby se zhroutil finanční systém nebo co, nemělo by ti být mnohem víc?
Můžete si to myslet. Myslím, že je to víc než dost, protože když se všechno zhroutí, tak hodnota těch zlatých rezerv vystřelí nahoru, vyletí do nebes. Za druhé, nemusíte ji úplně vykrývat. To ukazuje zkušenost, plné krytí je nutné pouze v zemi, kde neexistují žádné jiné mechanismy na podporu důvěry v centrální banku.
Například země, jako Kanada. Myslím, že prodala všechno zlato. Proč se tak rozhodla?
Proč Norsko vložilo všechny své příjmy z ropy a zemního plynu do fondu a nevložilo je do vládního rozpočtu, jako Nizozemsko? To jsou volby, které byly učiněny politicky. Myslím, že to je důležitý bod, který je zde třeba uvést. Toto není volba, kterou dělá DNB sama. Je to konzultováno s naším akcionářem. A tím je samozřejmě ministerstvo financí, se kterým úzce probíráme naši bilanci a rizika, která neseme. A zlaté rezervy jsou toho součástí.
PSALI JSME: Proč Norsko nemá zlatý poklad
(rek)
