Krach kryptoměnové burzy FTX, která nezvládla vyplatit své klienty, když se dozvěděli o jejích potížích, připravil investory o stamiliony dolarů. Ztráty se netýkají jen retailu, na burze FTX se spálili i profesionálové. Ale to hlavní byla ztráta důvěry v celý kryptoměnový systém. Navzdory strmému růstu akcií, dluhopisů a drahých kovů z minulého týdne zaznamenala vlajková loď kryptoměn bitcoin další propad o 23 procent. Oproti svým maximům před rokem už ztratil 75 procent hodnoty.

Zvyšování úrokových sazeb působí na inflaci s velkým zpožděním, což znamená, že efekt vysokých úroků ekonomika ještě plně nepocítila. Centrální bankéři by to s úroky mohli snadno i přehnat. Na druhé straně stále je tu přebytek peněžní zásoby, pokud ne české, tak určitě globální.

Nález vzácné zlaté mince na jižním pobřeží kanadského Newfoundlandu může zpochybnit tradiční historická vyprávění o době kontaktu s Evropou v této oblasti, protože předchází příchodu objevitele Johna Cabota na ostrov nejméně o 70 let.

Australská mincovna Perth Mint ohlásila silnou poptávku po investicích do zlatých slitků a mincí ze strany drobných investorů mezi ekonomy označovaných jako Main Street. Přesně opačný trend lze však pozorovat u institucionálních investorů shrnutých pod pojmem Wall Street.

Centrální banky letos doslova pronásledují zlato, ale není jasné, která z nich stojí za většinou tohoto nákupního šílenství. To podněcuje spekulace, že hlavním hráčem je Čína. Centrální banky nakoupily od července do září 399,3 tuny zlata, což je čtyřikrát víc, než loni. Jde o prudký skok ze 186 tun ve druhém čtvrtletí a 87,7 tuny v prvním čtvrtletí. To je víc zlata, než za jakýkoli celý rok v posledních 55 letech, kdy se to sleduje.

Po měsících poklesu vystřelily ceny zlata během minulého týdne nahoru, protože trhy vsadily na zpomalení růstu úrokových sazeb v USA. Zlato vyšplhalo z minima 1 615,59 dolaru za troyskou unci z 3. listopadu na 1 786,35 dolaru minulý týden poté, když americká data ukázala, že inflace možná dosáhla vrcholu a nebude třeba razantně zvyšovat úrokové sazby.

Ukrajina i v době války pokračuje v tvrdém postupu proti korupci. V Kyjevě by mělo být zahájeno soudní řízení proti bývalému státnímu zástupci, který se mimo jiné nezákonně zmocnil i několika kilogramů zlata. Informovala o tom Specializovaná protikorupční prokuratura. Obžaloba se týká bývalého prokurátora, který v současnosti vykonává advokacii.

V posledních týdnech je to americká centrální banka (Fed), kdo určuje cenu zlata. Stačí pár vět některého z centrálních bankéřů o úrokových sazbách, a už se to na ceně projeví. Vezměme si minulý týden. Zpráva o inflaci ve Spojených státech, která oslabila spekulace na zvýšení sazby o 75 základních bodů, vyvolala strmý růst ceny zlata o 92,80 dolaru čili o 5,24 procenta.

Pouze dvě evropské země nemají v devizových rezervách zlato. Kromě Chorvatska je to skandinávská velmoc Norsko. Je jednou z nejbohatších zemí v Evropě a občas ho nazývají zemí ropných milionářů. Pro samotné Nory se však jejich země stala velmi drahým místem pro život, byť s vysokou životní úrovní.

Vlastníci zlata zbohatli. Přes víkend jim vydělalo přes pět procent a celkovou meziroční ztrátu mnoha bankéři opovrhované zlato snížilo už na 4,99 procenta. Přesto se o zlatu nemluví tolik jako o dolaru, který se po mírném snížení inflace v USA stal hlavní mediální hvězdou. Debaty se vedou o tom, zda má dolar to nejlepší už za sebou.

Banka pro mezinárodní vyrovnání či platby se zkratkou BIS je jakousi centrální bankou centrálních bank, které také BIS v podstatě vlastní a ovládají.

Cena zlata vykázala v minulém týdnu největší týdenní zisk za více než osm posledních měsíců (4,65 %), protože americká data poukazující na zpomalující inflaci posílila naděje, že centrální banka USA zpomalí prudké zvyšování svých úrokových sazeb. To oslabilo dolar při největšímu týdennímu poklesu od roku 2009. Slabší dolar tak dokonce o pár stovek zlato v českých korunách zlevnil.

Zlato, stříbro i měď si poté, co předseda americké centrální banky, Fedu, Jerome Powell minulý týden na schůzce FOMC (Federální výbor pro otevřený trh americké centrální banky, pozn. red.) uštědřil tržnímu sentimentu takovou ránu, vedly víc než dobře.

I když centrální banky zvyšují úrokové sazby, na inflaci nestačí. Reálný výnos úroků zůstává hluboko v mínusu. A je nepravděpodobné, že centrální banky zvýší úrokové sazby tak, aby to vyvinulo dostatečný tlak na snížení inflace.

Válka, inflace a riziko vládních insolvencí by mohly rozpoutat zlatou bouří. Nyní to vypadá, že vzácný kov se blíží bodu zlomu. Prvním důvodem k této domněnce je ruská invaze na Ukrajinu, která spustila sekundární válku mezi Západem a Ruskem. K tomu se zhoršují i vztahy mezi USA a Čínou, například kvůli čipům, nebo Tchaj-wanu.

Srbsko za poslední dva roky výrazně zvýšilo své zlaté a měnové rezervy. V televizním rozhovoru to oznámil prezident země Aleksandar Vučič. Uvedl, že Srbsko mělo v roce 2020 v devizových rezervách 14 tun zlata a nyní už je to téměř třikrát víc. Uložených 38,5 tuny zlata tvoří zhruba 13 procent měnových rezerv.

Centrální banky nakoupily na přelomu léta a podzimu 400 tun zlata. To je rekordní příliv srovnatelný s tím, co jinak nakupují za celý rok. V notoricky neprůhledném světě vládního obchodování se zlatem není vždy hned jasné, kdo jsou největší kupci. Centrální banky jsou přitom tak velcí hráči, že dokáží pokřivit celý trh.

Výkon zlata po zasedání měnového výboru (FOMC) americké centrální banky v minulém týdnu je velmi působivý. Zlato se obchoduje o víc než 100 dolarů výš, než bylo minimum po zasedání FOMC na 1 615 dolarech za unci.

Zběsilé nákupy zlata centrálními bankami rozvíjejících se trhů nedávají analytikům spát, protože je nelze vysvětlit pouze nízkou cenou zlata. Navíc síla amerického dolaru by normálně měla nákupy zlata v jiných měnách potlačovat.

Dlouhodobé předpovědi expertů, že v Číně bude těžba zlata neustále klesat, selhaly. Největší světový dodavatel zlata za prvních devět měsíců letošního roku vyprodukoval 269,98 tuny tohoto kovu, což je nárůst o 33,23 tuny neboli 14,04 procenta oproti stejnému období loňského roku.