Onoho šťastného dne letos v srpnu se procházel podél pobřeží ostrova Rennesøy, který patří k městské části západonorského přístavního města Stavanger, a mířil už domů, když jeho zařízení spustilo alarm. Erlend Bore se podíval – a zpočátku ho to, co našel pořádně zmátlo. „Nejdřív jsem si myslel, že jsou to čokoládové či plastové mince jako z pirátské truhly, s nimiž si hrají děti,“ svěřil se.
Opatrně vytáhl z blátivé země devět zlatých medailonků a několik zlatých korálků, které pravděpodobně kdysi tvořily skvostný náhrdelník.
Odborníci užasli
Nor udělal správnou věc a okamžitě kontaktoval odborníky z Archeologického muzea Stavangerské univerzity, kteří místo odborně prozkoumali – a podívali se i na zlaté kousky. A hned bylo jasno: Zlaté předměty o celkové váze sto gramů vůbec nejsou sladkosti, ale skutečný poklad z doby stěhování národů.
PSALI JSME: Dánský zlatý poklad skrýval nejstarší odkaz na boha Ódina
V souladu s pravidly skandinávského království jsou experti povinni předložit první, třeba i předběžnou zprávu nejpozději do dvou měsíců od okamžiku, kdy se úřady o nálezu dozvěděly a zaprotokolovaly ho. Podle mínění odborníků sděleného v polovině října šperky pocházejí z pátého století našeho letopočtu – nález je tedy starý více než 1500 let.
Celkem zahrnuje deset zlatých korálků o velikosti necelého jednoho centimetru, tři prsteny ze spirálovitě vinutého zlatého drátu a devět zlatých řetízkových přívěsků, tzv. brakteátů. Jde o zlaté kotoučky vyražené na jedné straně, podobné mincím.
Na rozdíl od běžných mincí nesloužily brakteáty, rozšířené ve starověku a pozdní antice, jako platidlo, ale nosily se jako šperky. Vládci je často věnovali, někdy jen půjčovali, nejvěrnějším poddaným, kteří je pak vystavovali na znamení své loajality a vysokého postavení.
PSALI JSME: Amatér při své druhé výpravě odkryl v Dánsku poklad snů
Původně byly ve Skandinávii běžné pouze brakteáty pocházející z Římské říše. Teprve v pátém století začali Skandinávci tyto přívěsky sami vyrábět. Ty často zobrazovaly severská božstva, včetně boha Ódina. V celé Skandinávii bylo dosud nalezeno jen asi tisíc zlatých brakteátů. „Je také nesmírně vzácné najít tolik brakteátů pohromadě,“ říká Håkon Reiersen ze Stavangerské univerzity.
Symboly z dramatické doby
Archeologa Oleho Madsena rovněž ze Stavangerské univerzity objev nadchl. „Je to zlatý nález století,“ radoval se. „Najít tolik zlata najednou je mimořádně neobvyklé.“
Vědci předpokládají, že zlatý poklad kdysi na místě ukryli jeho původní majitelé, nebo zde byl záměrně obětován v rámci náboženského obřadu. V obou případech mohla být příčinou zbavení se cenného šperku tíživá situace.
Podle Sigmunda Oehrla, odborníka z muzea ve Stavangeru, symboly na přívěscích zobrazují severského boha Ódina, který uzdravuje nemocného koně svého syna Baldura. Na vyobrazení má kůň vyplazený jazyk.
PSALI JSME: Šest set let stará zlatá anglická mince přepisuje dějiny kanadského Newfoundlandu
„Jeho skleslý postoj a pokrčené nohy ukazují, že je zraněný,“ podotýká Oehrl pro web SpiegelOnline. „Podobně jako křesťanský symbol kříže, který se rozšířil v Římské říši přibližně ve stejné době, představoval tento kůň nemoc a utrpení, ale zároveň také naději a nový život. Tento mýtus byl vnímán jako symbol obnovy a vzkříšení a měl nositeli šperku propůjčit ochranu a dobré zdraví,“ vysvětluje badatel.
To odpovídá době, z níž tyto zlaté přívěsky pocházejí: V době kolem roku 550 začíná ve Skandinávii takzvané období stěhování národů – období otřesů, kdy epidemie, neúroda a nepříznivé klimatické podmínky vyvolaly společenskou a politickou krizi. „Opuštěné statky z tohoto období v Rogalandu naznačují, že krize zasáhla tento region obzvlášť tvrdě,“ objasňuje Reiersen.
To by také mohlo vysvětlovat, proč se zlatý řetízek spolu s prsteny neukrývaly na pohřebišti jako pohřební předměty. „Řetízky byly pravděpodobně pohřbeny na ochranu před loupežemi, ale možná také jako oběť bohům,“ uzavírá Reiersen s tím, že od 19. století Norsko nezažilo žádný srovnatelný nález a že je to také velmi neobvyklý objev pro celou Skandinávii.
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
(plk)
