Britský list The Daily Telegraph představil ve své cestovatelské příloze pětici těch nejproslulejších.
1. Ztracené zlato z Limy
V době, kdy bylo Peru ještě španělskou kolonií, se katolická církev v Limě mohla díky plundrování země pochlubit skutečným pokladem: Zlatou sochou Panny Marie držící Ježíše v životní velikosti a dalšími 113 menšími zlatými náboženskými sochami, 276 zlatými meči s jílci posázenými drahými kameny, dvěma stovkami pokladnic s drahokamy, s opály, diamanty, ametysty, rubíny a safíry, s perlami, zlatými mincemi, sto padesáti kalichy a stovkami zlatých a stříbrných prutů.
Když v celé Latinské Americe vypukla povstání proti španělské nadvládě a Lima v boji za nezávislost nezůstala stranou, rozhodl se v roce 1821 tehdejší místokrál Limy odvézt poklad do Mexika. Převozem pověřil kapitána Williama Thompsona.
Ctihodný skotský kapitán s neposkvrněnou minulostí a jeho posádka však podlehli pokušení a rozhodli se zlato ukrást. Zavraždili strážce a kněze, kteří se s nimi nalodili. S kořistí pak odpluli do vod dnešní Kostariky, aby poklad ukryli na Kokosovém ostrově, kde prý leží dodnes.
Od té doby se ztracené zlato vydalo vypátrat mnoho hledačů pokladů. Nechyběli mezi nimi ani gangster Bugsy Siegel i hollywoodská hvězda Errol Flynn. Pásly po něm stovky výprav. Limský poklad dokonce údajně inspiroval román Ostrov pokladů Roberta L. Stevensona.
PSALI JSME: Potopená loď roztrousila poklady po kilometrech mořského dna
2. Zakopaný poklad Butche Cassidyho
Vzpomínáte si na americký film z roku 1969 s hvězdným obsazením, který si odnesl čtyři Oscary? Vypráví příběh o dvou sympatických a šarmantních banditech a lupičích – elegantním Butchi Cassidym (Paul Newman), který není nijak vynikající pistolník, a milém Sundance Kidovi (Robert Redford), který je naopak střelec excelentní.
Oba na konci 19. století na Divokém západě dali dohromady lupičský gang zvaný Divoká banda, který se specializoval na vylupování bank a vlaků. Cassidymu se dařilo natolik a půda se mu stala tak horkou, že musel se Sundancem a jeho přítelkyní Ettou uprchnout před úřady do Jižní Ameriky, aby unikli trestu smrti.
Než však Cassidy vzal do zaječích do exilu, zakopal kdesi v coloradském okrese Moffat hromadu zlatých a stříbrných mincí v hodnotě tehdejších dvacet až třicet tisíc dolarů. Peníze se dodnes nenašly. Cena, kterou by poklad v případě dražby sběrateli vynesl, by vyrostla pořádně vysoko, protože je třeba přičíst mimořádnou sběratelskou hodnotu.
PSALI JSME: Nezdolná dvojice nadále pase po konfederačním zlatě v jezeře
3. Nacistický poklad v jezeře Toplitz a pod Dachsteinem
První mýtus praví, že Martin Bormann, Hitlerův osobní tajemník a jeho pravá ruka, nařídil, aby se v poledních týdnech války ukrylo v Rakousku vše, co šlo. Na dně Toplitzského jezera jihovýchodně od Salcburku měl spočinout obsah tří nákladních aut, která vezla zlato z úřadu Ernsta Kaltenbrunnera, šéfa Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, 22 beden se zlatem a cennostmi od Adolfa Eichmanna, strůjce holokaustu, a 20 beden zlata generálmajora Karla Fabiunkeho z říšské válečné pokladny.
V Toplitzském jezeře hledaly poklad po roce 1945 týmy potápěčů, profesionálních i amatérských historiků, odborníků na druhou světovou válku, dobrodruhů i zpravodajské služby. Vody vydaly desítky beden s dokumenty a padělanými penězi. Poslední velké pátrání zažilo jezero v roce 2000. jako všechna předchozí: Bezvýsledné.
Také ve druhé legendě vystupuje v hlavní roli Hitlerův oblíbenec, chladnokrevný a ctižádostivý Otto Skorzeny. V čele komanda dvaceti výsadkářů při krajně riskantní operaci osvobodil v září 1943 zajatého italského duceho Benita Mussoliniho.
Fáma praví, že asi 500 vojáků Skorzenyho jednotky mezi 20. dubnem a 18. květnem roku 1945 dostalo na starost záchranu říšských cenností a Mussoliniho pokladu se 120 tunami zlata. Speciální vlak na trase Berlín-Vídeň-Berchtesgaden, Hitlerovým alpským sídlem, a autokolony dopravily bedny a jutové pytle pod ledovec Dachstein. Poslední slovo připadlo elitní průzkumné četě horských myslivců, která ho ukryla.
PSALI JSME: V Německu se ukrývá 3 200 tun zlata a stříbra. Nebo ne? (2. díl)
4. Potopený náklad španělského Titaniku
U brazilského pobřeží leží jeden z nejkrásnějších ostrovů země: Ilhabela. Právě zde se v roce 1916 při tragické nehodě v Atlantiku potopila největší španělská luxusní výletní loď El Príncipe de Asturias. Vzhledem k bohatému vybavení lodi a tragédii jejího potopení vešla do dějin jako „španělský Titanic“.
Sedmaosmdesátiletý Isidor Prenafeta Siles stále vzpomíná na rozhovory po večeři ve Španělsku čtyřicátých let minulého století, kdy jeho dědeček, člen posádky, vyprávěl napínavý příběh o ztroskotání lodi, pokud měl kdo poslouchat. „Příběh o lodi se tu a tam objevil v rozhovoru, ale jen když se ho na něj hosté zeptali,“ vybavuje si.
Na trase Barcelona-Buenos Aires převážel parník přibližně 40 milionů liber šterlinků ve zlatě – platbu britské vlády Argentině za válečné dodávky potravin. Na palubě nechyběly ani tisíce pytlů transatlantické pošty, zásoby francouzského alkoholu a osm soch pro pomník španělským kolonistům, který měl být postaven v argentinském hlavním městě.
Isidor, který věnoval velkou část svého důchodu vyšetřování záhady ztroskotání lodi, měl navzdory nezájmu lodní společnosti podezření, že v nákladovém prostoru lodi je další nedeklarovaný náklad: Další velká zásilka zlata.
PSALI JSME: Nejcennější poklad všech dob
„Kolovaly zvěsti, že loď veze utajeně asi 11 tun zlata, které mělo sloužit k otevření španělské banky v Buenos Aires. V každém případě do části nákladového prostoru smělo pouze pár vyvolených,“ řekl Isidor listu El País.
Vzhledem k tomu, že přírodní podmínky pro potápění jsou i u pobřeží Ilhabely velmi nebezpečné, jen málokdo se pokusil poklad z vraku vyzvednout. Zatím všechny pokusy selhaly.
5. Poklad Káněte na Seychelách
Zůstává na seychelském ostrově Mahé ukrytý pirátský poklad v hodnotě až 250 milionů dolarů (6, 3 miliardy korun)? Tvrdí to John Cruise-Wilkins, žoldák, který se za obrovským bohatstvím honí od roku 1977 – jeho otec je hledal od roku 1950.
Levasseur, známý jako La Buse (Káně), strávil roky drancováním v tomto koutě Indického oceánu, než se usadil na Seychelách. Zde údajně ukryl nepředstavitelné množství zlata, stříbra, diamantů a dalších drahocenných předmětů. Když ho nakonec v roce 1730 poznali, zatkli ho a převezli na ostrov Réunion. Odmítl prozradit, kde se nachází zakopané skvosty.
PSALI JSME: Z deseti nejhledanějších pokladů jich je devět zlatých (1. část)
„Když ho uvrhli do vězení, chtěli z něho vytlouct podrobnosti o pokladu. Neprozradil ani slovo. Mučili ho, ale on stále mlčel. Dali mu pero a pergamen, aby tajemství pokladu napsal. Odmítl. A místo toho, když nebyli nablízku, načmáral kryptogram a ukryl ho u sebe,“ vyprávěl Cruise-Wilkins na kameru televize CNN.
Dodává, že La Buse byl po odsouzení k trestu smrti nucen nosit dlouhou košili, pod kterou ukryl pergamen, na který napsal kryptogram. „Než ho oběsili, pak tento papír prostě vzal, hodil ho do davu a řekl: Můj poklad pro toho, kdo to pochopí! Jako bych viděl, jak se i piráti, jeho bývalí kumpáni, mezi zástupy zvědavců natahují a perou se o ten papír,“ podotýká.
A tak se zrodilo něco jako mapa pokladu, ale zatím ji nikdo nedokázal správně přečíst – Cruise-Wilkins však tuší, že se nachází v oblasti Bel Ombre na severním pobřeží ostrova Mahé. Pravděpodobně proto, aby mohl nákladné pátrání ještě více financovat, nabízí Cruise-Wilkins na Mahé prohlídky s průvodcem, jejichž předmětem je samozřejmě „jeho“ poklad. Cena: 18 až 48 eur (440 až 1 180 korun).
PSALI JSME: Z deseti nejhledanějších pokladů jich je devět zlatých (2. část)
(plk)
