Je to jeden z největších, nejcennějších a nejkrásnějších zlatých pokladů v dánské historii, oznámilo v neděli Muzeum ve městě Vejle.
Podle televize SAT 1 potvrdilo, že amatérský archeolog objevil pomocí detektoru kovů 22 předmětů, které pocházejí pravděpodobně z 5. století a mají celkovou hmotnost 945 gramů. V tiskové zprávě muzeum hrdě hovoří o „obrovském nálezu kilogramu zlata“ a o medailonech „velikosti podšálku“.
Medailony a mince
„Paradoxně se tak stalo krátce poté, co si muž, jehož identita zůstala v utajení, koupil detektor kovů a vydal se pro ukrácení chvíle na svou druhou hledačskou výpravu,“ napsal list Frankfurter Rundschau.
Poklad se skrýval poblíž města Jelling, kdysi významného centra země a prvního sídla vikingských panovníků, které se stalo se důležitou archeologickou lokalitou. Ve městečku stojí také dva runové kameny, jež patří k nejznámějším v Dánsku, a pohřební mohyly. Lokalita se v roce 1994 dostala i na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Nález tvoří především jemně zdobené medailony. Z některých římských mincí byly vyrobeny šperky. Jiné předměty nesou motivy a runové nápisy, které by mohly odkazovat na tehdejší panovníky, avšak nepochybně se vážou na severskou mytologii.
„Je tu spousta symbolů, z nichž některé jsou pro nás neznámé. Právě tato symbolika, ne množství, činí nález výjimečným,“ prohlásil představitel muzea Mads Ravn. Poklad bude vystaven ve Vejle od 3. února 2022.
Archeologická bomba, míní shodně odborníci
Morten Axboe srovnává význam artefaktů s tzv. zlatými rohy z Gallehusu, dvěma rohy na pití, které patří k nejslavnějším předmětům dánské historie. Jeho kolega Peter Vang Petersen z Národního muzea v Kodani hovořil o „nálezu snů“. „Velikost, kvalita a zpracování jsou výjimečné. Bez přehánění máme co do činění s archeologickou bombou, o níž sní každý, kdo kope do země,“ vysvětluje.
Podle prvních názorů mohl poklad uložit do země jeden z bohatých místních obyvatel jako oběť bohům v chaotické době, kdy klima severní Evropy změnila erupce sopky na Islandu v roce 536, která zahalila oblohu oblaky popela.
Muzejní spolek zdůraznil: „Fascinující cesta zlata nám vypovídá mnohé o evropském kontinentu, který byl již v době železné úzce propojen obchodem a válkami.“ V Dánsku se dobou železnou rozumí zhruba období od roku 500 př. n. l. do počátku doby vikingské kolem roku 775 n. l.
PSALI JSME: Přiznali zapřený poklad. Teď jim hrozí i vězení
(plk)
