Lisbeth Imerová, runoložka z Národního muzea v Kodani, podle britského listu The Guardian potvrdila, že nápis představuje první spolehlivý důkaz o tom, že pradávní Seveřané uctívali Ódina v pátém století, což je nejméně o 150 let dříve než předchozí nejstarší známá zmínka. Ta se objevila na broži z jižního Německa datované do druhé poloviny šestého století.
Runy vyprávějí mnohé o společnosti
Kotouč, nalezený v Dánsku v roce 2020, spadal do nálezu obsahujícího asi kilogram zlata, včetně velkých medailonů velikosti talíře a římských mincí vyrobených do šperků. Archeologové ho vykopali ve vesnici Vindelev ve středním Jutsku a nazvali ho Vindelevský poklad.
Zlatý brakteát – druh tenkého ozdobného přívěsku – nesl nápis: „Je to Ódinův muž“, což pravděpodobně odkazovalo na neznámého krále nebo vládce. „Je to jeden z nejlépe provedených runových nápisů, jaké jsem kdy viděla,“ řekla Imerová.
PSALI JSME: Amatér při své druhé výpravě odkryl v Dánsku poklad snů
Runy jsou symboly, které rané kmeny v severní Evropě používaly k písemné komunikaci. Ódin byl jedním z hlavních bohů severské mytologie a bývá často spojován s válkou i poezií. Podle Dánského národního muzea, kde je nyní vystaven soubor objevený v roce 2020, v severní Evropě nalezli více než tisíc run.
Krister Vasshus, odborník na starověké jazyky, uvedl, že vzhledem k tomu, že runové nápisy jsou vzácné, „každý z nich je zásadní pro to, jak chápeme minulost“. „Když se objeví nápis takové délky, je to samo o sobě úžasné,“ neskrývá nadšení Vasshus. „Dává nám to docela zajímavé informace o náboženství v minulosti, což nám také něco říká o společnosti té doby“.
Vyvrátila klimatická katastrofa starý řád?
Odborníci se domnívají, že poklad zakopali před 1 500 lety, a to buď proto, aby bohatství ukryli před nepřáteli, nebo jako daň na usmíření bohů. Odborníci z muzea ve Vejle, které poklad poprvé vystavilo, považují za možnou souvislost s klimatickou katastrofou.
PSALI JSME: Šest set let stará zlatá anglická mince přepisuje dějiny kanadského Newfoundlandu
Sopečná erupce v roce 536 vedla v důsledku mraků popela k několikaleté neúrodě a hladomoru po celém světě – a přiměla obyvatele dnešního Dánska, aby zavrhli staré vládce. Podle některých badatelů toto období položilo základy pozdější společnosti Vikingů a vzniku Dánského království v 10. Století.
V době vikinské, za kterou se považuje období od roku 793 do roku 1066, podnikali Seveřané, známí jako Vikingové, rozsáhlé nájezdy, kolonizace, dobývání a obchodování po celé Evropě. Dostali se také do Severní Ameriky.
Seveřané uctívali mnoho bohů, z nichž každý měl různé vlastnosti, slabosti a atributy. Na základě ság a některých runových kamenů se objevily podrobnosti naznačující, že Vikingové věřili, že bohové mají mnoho lidských vlastností a mohou se chovat jako lidé. „Tento druh mytologie nás může posunout dál a přimět nás znovu prozkoumat všech dalších 200 nápisů na brakteátech, které známe,“ řekla Imerová.
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
(plk)
