„V mainstreamových médiích kolují nejrůznější rady, co by centrální banky měly dělat. Analytici říkají, proč by úrokové sazby měly jít nahoru – nebo proč by neměly. Nebo kolik peněz by měly centrální banky tisknout. A mnoho dalších podobných poučení,“ píše Lombardi Letter.
„Jen zřídka píší o tom, jak se centrální banky nenápadně ládují zlatem. Jsou tři nejjistější věci: mají rády zlato, kupují zlato a budou kupovat zlato. Důvod je prostý. Zlato je jedním z těch aktiv, která z dlouhodobého hlediska nemají vysokou korelaci s jinými aktivy. Proto je v rezervách tak pevně ukotvené,“ pokračuje.
Ve druhém čtvrtletí koupily centrální banky 180 tun zlata. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se jejich nákupy zdvojnásobily. Za polovinu roku 2022 to bylo 270 tun. A to v roce 2020 nakoupily centrální banky 255 tun zlata za celý rok. V roce 2021 nakoupily centrální banky přes 463 tun zlata. To by mělo dát představu, jak moc ho v rezervách potřebují.
PSALI JSME: Máme se u zlata řídit podle centrálních bank?
Nebyla to americká centrální banka nebo jiné hlavní centrální banky, které nakupovaly. Velké centrální banky už mají zlata dost. Posilovaly ty menší. Ve druhém čtvrtletí byla jedním z největších kupců zlata Irácká centrální banka. Centrální banky Argentiny, Ekvádoru, Egypta, Indie, Irska, Polska, Srbska a Turecka byly letos také v tomto směru aktivní.
V některých zemích produkujících zlato navíc došlo k zajímavému vývoji. Například v červnu navrhla Bolívijská centrální banka zákon, který by z ní učinil monopolního kupce zlata vytěženého v Bolívii.
Za zmínku stojí i výrok nedávno jmenovaného guvernéra České národní banky Aleše Michla. Navrhl, aby se zlaté rezervy banky zvýšily z 11 na 100 tun a víc. Proč? Protože pro diverzifikaci je dobré mít aktivum, jež nemá korelaci s akciovým trhem.
PSALI JSME: ČNB chce nakoupit zhruba 100 tun zlata
Centrální banky nakupují zlato, aby udržely volatilitu svých rezerv na minimu, protože jejich rezervy se skládají hlavně z měn. Leč při pohledu na měnový trh je to přinejmenším nestálé aktivum.
Euro propadlo pod dolar, japonský jen je na víceletém minimu a měny rozvíjejících se ekonomik, stejně jako skandinávských zemí, se propadají. Nepřekvapilo by, kdyby to motivovalo centrální banky, aby nakoupily ještě víc zlata.
„Centrální banky o tom, kdy a jak nakoupí zlato, nemluví. Pokud by to udělaly, riskovaly by zvýšení ceny. Proto nakupují potichu. A jak reálná je pak cílová cena zlata 3 000 dolarů za unci? Myslíme, že je to velmi realistické, ale nepředpokládáme, že se to stane okamžitě. Pravděpodobně dojde k pomalému, postupnému a stabilnímu pohybu namísto nevyzpytatelných skoků a úskoků,“ uzavírá svou úvahu Lombardi Letter.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
(rek)
