Největšími kupci zlata za posledních 20 let byly USA, Německo, Itálie, Francie a Rusko. Největšími prodejci pak Norsko a Kanada, které se zlata úplně zbavily, podobně jako Chile a Uruguay, jež si nechaly 250, respektive 100 kilogramů zlata, což se v Česku hravě zobchoduje za týden. Zato USA výrazně zvýšily zlaté rezervy ze 72 miliard dolarů v roce 2000 na dnešních 472 miliard.
USA začaly navyšovat zlaté rezervy v období 2002-2005 na pozadí teroristických činů, invaze do Afghánistánu a Iráku, poklesu dolaru a nestability trhu. Rovněž během globální finanční krize, kdy se akciové trhy zhroutily, přidaly USA do rezerv zlato za 215 miliard dolarů. Když se ekonomika začala zotavovat, USA prodaly část zlatých rezerv ve výši 133 miliard dolarů.
Čína za posledních 20 let nakoupila zlato za 114 miliard dolarů. Oficiálně se k důvodům nákupu nevyjadřuje, aby nevyvolala spekulace a volatilitu trhu. V rezervách Číny tvoří zlato údajně pouze 3,5 procenta. Čína se proto dalšími nákupy snaží posilovat své rezervy a národní měnu.
PSALI JSME: Čína má zřejmě násobně více zlata, než Spojené státy
V jedné ze zpráv Čínské lidové banky stojí, že „kapacita trhu se zlatem je malá ve srovnání s čínskými devizovými rezervami a větší nákupy v krátkém čase by ovlivnily trh“. Čína jako největší producent zlata na světě loni vytěžila 370 tun, což je 12 procent světové těžby. Ale nechává si všechno pro sebe ve snaze udělat ze své měny, juanu, rezervní měnu. V rezervách má zlato za 141 miliard dolarů.
Rusko za 20 let přidalo do rezerv 131 miliard dolarů ve zlatě. Zlaté rezervy začalo dramaticky zvyšovat kvůli finanční krizi v roce 2008, invazi do Gruzie a snížení hodnoty rublu vůči dolaru v roce 2014, kdy rubl ztratil 54 procent hodnoty ve vztahu k americkému dolaru kvůli sankcím za anexi Krymu.
Na pozadí těchto událostí začala ruská centrální banka hromadit zlato, aby vybudovalo nový měnový systém a ochránilo svou ekonomiku před sankcemi po zahájení totální války proti Ukrajině. Rusko má zlaté rezervy ve výši 134 miliard dolarů.
PSALI JSME: Rusko o svých zlatých rezervách od února mlčí
Tři největší ekonomiky EU, Francie, Německo a Itálie, se v posledních 20 letech chovaly ke zlatu podobně jako USA. Itálie nakoupila zlato za 120 miliard dolarů, Německo za 164 miliard a Francie za 117 miliard.
Mezi lety 2008 a 2012 Itálie snížila své zlaté rezervy o 62 miliard dolarů, Německo naopak přidalo 89 miliard a Francie 60 miliard dolarů. Když byla situace na akciových trzích a v ekonomice stabilní, jejich centrální banky zlato obvykle prodávaly. Od roku 2016 však pouze kupovaly.
Centrální banky mají 15procentní podíl na světovém trhu se zlatem. Umožňuje jim to ovlivňovat cenu žlutého kovu, zejména proto, že jsou střídavě kupujícími a prodávajícími. V roce 2021 nakoupily devět procent zlata ze světové poptávky.
PSALI JSME: 3 000 dolarů za unci zlata? Centrální banky, které zlato nakupují, by mohly být katalyzátorem ceny
Největší podíl oproti světové poptávce po zlatě za posledních 20 let banky ukously v roce 2015, kdy to bylo 22 procent zlata na trhu, rekordních 1044,7 tuny. Nejvíc zlata centrální banky za stejné období naopak prodaly v roce 2005, celkem 974 tun.
Server Bunker Group si v této souvislosti položil otázku: Měli bychom se řídit tím, co dělají centrální banky? „Centrální banky mají tendenci být neustále pozdě. Jsou dobrými indikátory pro období nízké volatility, když se cena moc nehýbe. Jakmile zlato zahájí velký vzestup nebo pokles, centrální banky dělají opak toho, co by měly. Jsou hrozné v načasování prodeje zlata.“
„V letech 1996 až 2007 prodávaly obrovské množství zlata, když byly ceny nízko a staly se čistými kupci, když byla cena zlata v roce 2010 nejvyšší… neměli bychom proto počítat s tím, že nám pomohou v orientaci při větších pohybech zlata,“ konstatoval server.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
(rek)
