Thompson z lodi vynesl na povrch miliony ve zlatých prutech a mincích. V roce 2000 je prodal, spolu s dalšími skvosty, za 52 milionů dolarů (1,11 mld. korun).
Během let nadšení z objevu jedinečného pokladu opadlo. Část ze 161 investorů, kteří pomohli shromáždit 12,7 milionu dolarů (272 mil. korun) na financování pátrání po vraku, obvinili Thompsona, že je ošidil o jejich podíl z výtěžku.
Přesněji řečeno, že části pokladu rozprodal, aniž oni viděli jediný dolar, a že mu navíc za nehty zůstalo přinejmenším 500 mincí v hodnotě dva až čtyři miliony dolarů (42,8 mil. až 85,6 mil. korun), které někam před nimi ulil.
Zatčen v hotelu
Poté, co na něj soudce v roce 2012 vydal zatykač, se Thompson více než dva roky skrýval na útěku, než ho federální agenti dopadli spolu s přítelkyní Alison Antekeierovou (54) v hotelu Hilton ve West Boca Raton na Floridě.
PSALI JSME: Mlčeti zlato. Nálezce pokladu pyká vězením (1.)
Ve skříni se skrývalo několik svázaných kufrů s 425 tisíci dolarů (devět milionů korun). Ještě téhož roku si se soudcem i právníky investorů plácl na to, že promluví o tom, kam si mohou pro mince dojít.
Pohrdání soudem?
Jenže vzápětí názor změnil, a když před soudem mlčel poněkolikáté, soudce Marbley ho odsoudil za pohrdání soudem a nařídil, že do doby, než začne spolupracovat, zůstane ve vazbě a denně mu bude naskakovat pokuta tisíc dolarů (24 411 korun). Takový postup americké právo umožňuje. Jinak řečeno: Bude sedět tak dlouho, dokud neprozradí úkryt mincí.
Thompson trvá na tom, že nadále trpí následky myalgické encefalomyelitidy známé jako chronický únavový syndrom, která ovlivňuje i jeho krátkodobou paměť.
Během pandemie se pokoušel dosáhnout o propuštění se soucitu, což americké právo také připouští. Mění právníky, naposledy si v březnu stěžoval na potíže s nalezením bezpečného telefonního nebo počítačového spojení, aby mohl případ projednat s potenciálními advokáty.
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
Jako včely na med
„Podařila se nám úžasná věc,“ řekl Mike Milosh (64), absolvent Michiganské technologické univerzity a hlavní inženýrem projektu. „Udělali jsme některé věci, docela dost věcí, na které si nikdo jiný netroufl. Zdá se, že se věci zvrtly, ale to, co jsme dokázali, se nedá shazovat.“
„Původně se zdálo, že Thompsonovi nejde o zbohatnutí,“ nepochybuje Mike Williamson (77) geofyzik ze Seattlu, který řídil pátrání po lodi sonarem. Nepochyboval o tom, že Thompson se vždy zdál být více zaměřen na vědu a na objevování nových možností při průzkumu oceánů.
„V určitém okamžiku se Thompson víc soustředil na peníze,“řekl Williamson. Mezi lidmi, které oškubal, se zařadil i on a další sonaroví technici, kteří na něj podali žalobu. „Zničila ho proměna, které nerozumím,“ upozornil Williamson. „Byl to technický šprt jako já a pak se změnil v naprosto jiného člověka. Ať už tomu říkáte jakkoli, třeba zlatá nemoc, chytil ji.“
PSALI JSME: Z deseti nejhledanějších pokladů jich je devět zlatých (1. část)
„Příběh Tommyho Thompsona je nešťastný,“ řekl Bob Evans (79), geolog a hlavní vědecký pracovník expedice za pokladem. „Jsem rád, že mě do projektu zapojil, ale pekelně mě mrzí, co si udělal. Zdá se, že si toho tolik způsobil sám,“ kroutí hlavou.
„Je to prvotřídní génius, který by pravděpodobně změnil svět,“ řekl Gil Kirk (81) developer, který do projektu investoval 1,8 milionu dolarů (38,5 mil. korun). Vybavuje si, že Thompson jednou svůj objev označil za „zlatý mor“.
„Nalezením pokladu se dopustil chyby,“ podotkl Kirk. „Jakmile ho objevil, bác, hned ho otravoval každý. Je to jako dům, ve kterém žijí jen švábi, a pak do jeho středu nalijete galon medu. Sletí se včely zdaleka – a nebudou litovat mil.“
PSALI JSME: Američané vystaví největší ztracený zlatý poklad v dějinách
(plk)
