Prostřednictvím videokonference ho oslovil soudce Algenon Marbley (68). Naznačil, že se k němu donesly zvěsti, že muž u monitoru – konečně – kápne božskou.
Nebylo to však nic jiného než iluze. „Vaše ctihodnosti, opět sedláte chromého koně. Nevím kde to zlato je a ani nemohu vědět,“ pravil vyčerpaně působící vězeň v oranžové trestanecké uniformě předtím, než ho dozorci odvedli zpátky do cely.
Netradiční inženýr
Podle knihy Garyho Kinderova „Loď zlata v hlubokém modrém moři“ Thompson vyrostl v Defiance v Ohiu, Jako dítě se neustále vrtal v různých věcech, rozebíral je a znovu skládal, aby pochopil, jak fungují.
Když mu bylo osm let, navštívil jeho rodinu pracovník telefonní společnosti a nařídil, že musí zaplatit za oba telefony. Jeho matka řekla, že používají jen jeden „Zjistili, že třeťák rozdělil telefonní linku vedoucí do domu a připojil ji ke staré šperkovnici, čímž ji proměnil v aparát,“ napsal list The Detroit News.
PSALI JSME: Nezdolná dvojice nadále pase po konfederačním zlatě v jezeře
Thompson vystudoval strojní inženýrství na Státní univerzitě v Ohiu a stal se oceánským inženýrem v prestižní technologické společnosti Battelle Memorial Institute v Columbusu.
Otec, inženýr, ho naučil, že nejdůležitější součástí řemesla zůstávají otázky, které si člověk klade. Thomas „Tommy“ Thompson vynikal spíš jako vědec než inženýr, překypoval nápady na nejrůznější témata, navrhoval důvtipné způsoby, jak něco udělat, říkali přátelé.
Není divu, že byl posedlý myšlenkou hledání pokladů na dně moří sestrojit robotické podmořské plavidlo, které pojmenuje Nemo. Když s ním pak v roce 1988 vypátral na dně Atlantiku vrak lodi SS Central America, narazil doslova na zlato.
PSALI JSME: Z deseti nejhledanějších pokladů jich je devět zlatých (1. část)
Aby ne – většinu ze 477 cestujících, která v roce 1857, za zlaté horečky, vezla na palubě spolu se stočlennou posádkou, tvořili zlatokopové. Nejeli pochopitelně s prázdnou.
Plavidlo napěchovali deseti tunami vyrýžovaného zlata poznamenaného dřinou, krví a jistotou, že je změnilo na boháče. „Tehdy by se prodalo až za osm milionů dolarů, dnes za 550 milionů dolarů, (11, 78 mld. korun),“ upřesnila televize CBS.
Nemo zázračnou zbraní
Osud si však s lodí SS Central America ošklivě zahrál. U pobřeží Jižní Karolíny ji hurikán poslal ke dnu – a s ní také jeden z nejcennějších nákladů žlutého kovu v dějinách.
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
„Toto zlato je součástí největšího pokladu v americké historii. Ale SS Central America se stala něčím víc než obří pokladnicí – oslavou amerických ideálů: Svobodného podnikání a tvrdé práce,“ brnkal „Tommy“ v roce 1989 na strunku vlastenecké hrdosti v listě The New York Times.
I když se podařilo vrak l najít, jak vůbec mohl začít získávat jeho bohatství? V takové hloubce – 4, 5 kilometru – se to ještě nikdy nepodařilo. „Tyto věci bývají velice obtížné. Jako cesta na Měsíc,“ svěřil se později Thompson federálnímu soudci.
Přesto měl několik nápadů, jak poklad najít a získat. Vedl skupinu, která pečlivě zkoumala výpovědi přeživších o potopení a pomocí počítačové analýzy propojila jejich popisy s mapami, meteorologickými a navigačními záznamy z roku 1857. Výzkumníci zúžili polohu lodi na 1 400 čtverečních mil a šest týdnů prohledávali oblast speciálním sonarem.
PSALI JSME: Američané vystaví největší ztracený zlatý poklad v dějinách
Pokračování zítra
(plk)
