Odborníci z Focus Money, časopisu německého vydavatelského domu Hubert Burda Media se zaměřením na finančníky a investory, sestavili desítku nejhledanějších pokladů.
1. Jantarová komnata
Obložení stěn z umělecky zpracovaných a do drahých kovů uložených kusů jantaru daroval v roce 1716 pruský král Bedřich Vilém I. ruskému caru Petru Velikému. Ten je nechal instalovat v zámku Carskoje selo u Petrohradu. Když v roce 1941 zámek obsadil nacistický wehrmacht, ostění během 36 hodin demontoval a odvezl. Naposledy jantary spatřili v Königsbergu (Královec).
V uplynulých desetiletích se již asi o stovce míst tvrdilo, že skrývají bedny s jantarem, zatím se to ale nikdy nepotvrdilo.
2. Jezero Stolpsee
Na sklonku druhé světové války nechal údajně říšský maršál Hermann Göring ve východoněmeckém Braniborsku potopit do jezera Stolpsee (jeho rozloha je 400 hektarů a místy je až 13 metrů hluboké) 350 kilogramů zlata a sto kilogramů platiny v 18 bednách. Neměly totiž padnout do rukou Rudé armády.
Vyzvednout poklad se snažila i někdejší Německá demokratická republika. Erich Mielke, šéf tajné služby Stasi, to dal při tajné operaci Podzimní vítr (Herbstwind) v roce 1981 svým lidem rozkazem. Nepochodili.
3. Toplitzské jezero
Podobný příběh se váže k jezeru v Solné komoře (Salzkammergut) jihovýchodně od Salcburku, kam se na jaře 1945 uchýlilo několik vysoce postavených nacistů. Nechyběl mezi nimi ani šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu SS-Obergruppenführer Ernst Kaltenbrunner (původem z Rakouska), v jehož domě spojenci objevili 60 kilogramů zlata.
Na dně měl skončit obsah tří nákladních aut, která vezla další Kaltenbrunnerovo zlato, 22 beden se zlatem a cennostmi od Adolfa Eichmanna (rakouského „architekta“ holocaustu), a 20 beden zlata z říšské válečné pokladny.
V letech 1959 až 1963 jezero vydalo několik beden se zbraněmi, municí a padělky britských liber. Ale zlato žádné.
4. Handrkování o největší poklad
Tři protagonisté: Kolumbie, v jejichž vodách leží vrak španělské galeony San José. Sea Search Armada, soukromé sdružení amerických hledačů pokladů, které loď na mořském dně objevilo. A konečně Španělsko, které rovněž vzneslo nárok.
Hraje se o zlato, stříbro a šperky z lodě, jež šla ke dnu v roce 1708 u Cartageny. Cena: 17 mld. dolarů (390 mld. korun), zřejmě největší zlatý poklad planety. Rozhodují soudy. Stav 1:0 pro Kolumbii. Pokračování není vyloučeno.
5. Carské zlato
Říká se, že jezera se stala oblíbeným místem, kde častokrát skončilo zlato. Třeba v tom Bajkalském na Sibiři, jehož části v zimě pokrývá natolik silná vrstva, že přes ně vedou dopravní tepny. Hledači pokladů mají za to, že právě někde tam na dně odpočívá 180 tun zlata carské rodiny.
Za občanské války, kdy proti sobě bojovali rudoarmějci a bělogvardějci, se zlatý kov ocitl ve víru událostí. Poslední dochované a ověřitelné zprávy potvrzují, že skončilo v pěti tisíci bednách a v 1700 pytlích ve 40 vagónech vlaku generála Alexandra Kolčaka mířícího k Bajkalu.
Pod vlakem se údajně prolomil led. Hledači dosud objevili trosky jediného vagónu, po zlatě ale zatím není ani stopy.
(plk)
(Pokračování zítra)
