Zlato (oz) / USD
2 018,94
0,29 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Má už Čína miliardu uncí zlata?

V dubnu 2009 čínská centrální banka konečně prozradila, že od konce roku 2002 zvýšila své zlaté rezervy o 14,6 milionu uncí (454 tun). Hlavním důvodem, proč držela tyto obrovské nákupy v tajnosti, bylo zabránit růstu ceny zlata. Je proto možné, že centrální banka nakoupila ještě další zlato nad rámec toho, co dosud zveřejnila.

Je vlastně jedno, zda čínská vláda a její centrální banka dnes má sto milionů nebo miliardu uncí zlata. Ilustrační foto: iStock

Existuje několik renomovaných agentur pro sledování trhu se zlatem. Žádná nezaznamenala nákup 14,6 milionu uncí v letech 2003 až 2009. Mezi těmi, kdo to nedokázal vysvětlit, byly jak World Gold Council, tak agentura Reuters i CPM Group.

Agentura například tvrdila, že Číňané kupovali zlato z domácí produkce, která se vyšplhala z pěti milionů na 9,2 milionu uncí (286 tun). Odborníci obeznámení se stavem čínského těžebního průmyslu říkají, že takový nárůst nebyl možný. Pro takovou expanzi neexistovala infrastruktura.

Ke konci roku 2023 čínská centrální banka oznámila, že drží 71,9 milionu uncí (2 236 tun) zlata. To je masivní nárůst z 12,9 milionu uncí na konci roku 2002.

Jeden pozorovatel trhu se zlatem nedávno napsal, že má podezření, že čínská vláda kontroluje nejméně miliardu uncí (31 100 tun) zlata. Navíc vláda a čínští občané mohou mít až 1,6 miliardy uncí (49 766 tun). Celkové množství existujícího fyzického zlata na světě může být asi šest miliard uncí.

PSALI JSME: Čína má zřejmě násobně více zlata, než Spojené státy

„Jak byste se mohli dostat z oficiálně hlášených 71,9 milionu uncí zlatých rezerv na miliardu uncí? Existuje několik způsobů, jak by čínská vláda mohla účinně kontrolovat mnohem víc zlata, než se říká,“ konspirují Numismatic News.

1) Rezervy čínské centrální banky mohou být vyšší, než se oficiálně uvádí.
2) Čínské vládní investiční fondy by rovněž mohly vlastnit zlato. Například společnost China Investment Corporation, založená v roce 2007 s počátečním kapitálem 200 miliard dolarů. Účelem bylo diverzifikovat prudce rostoucí devizovou držbu země do jiných aktiv. Tento fond je největší, ale existují i jiné.
3) Čínská armáda téměř jistě drží zlato buď přímo, či v zásobách podniků, které kontroluje.
4) Zlato je také téměř jistě v podnicích přímo vlastněných čínskou vládou.

Zatímco pouze jeden odhad říká, že čínská vláda může mít miliardu uncí, málokdo však pochybuje, že efektivní držba zlata je mnohem vyšší než 71,9 milionu uncí a že je to víc, než drží vláda USA.

Proč by ale čínská vláda chtěla mít největší zlatý poklad na světě? Podle autora už řekli mnozí jiní, že vládne ten, kdo vlastní zlato. Aby Čína mohla napadnout USA jako dominantní ekonomickou mocnost, musela by ze své měny udělat účinnou světovou rezervní měnu.

PSALI JSME: Čína prý má dvakrát víc zlata, než oficiálně přiznává

Ve světě papírových měn, které nejsou podloženy ničím jiným než vírou a úvěry vlád, což je čím dál děsivější, by měna, kterou by bylo možné na požádání vyměnit za zlato, rychle nahradila všechny ostatní měny v mezinárodní obchodě.

„Je možné, že Čína již má dostatek zlata, aby mohla učinit svou měnu směnitelnou za zlato. Proč tak dosud neučinila? Hlavním důvodem je, že rostoucí bohatství Číny pochází z jejího obchodu s jinými státy. Je největším světovým exportérem.

Pokud by ožebračila národy po celém světě zapojením se do vojenského konfliktu nebo zničením kupní síly jejich měn, zničilo by to i čínský export,“ píše na stránkách numismatiků Patrik Heller.

Dalším dilematem je, že po americké Federální rezervní bance (centrální banka USA, pozn. aut.) je čínská centrální banka druhým největším držitelem dluhu amerického ministerstva financí. I poté, co se za poslední tři roky zbavila Čína amerických státních dluhopisů za asi čtvrt bilionu dolarů, stále má zhruba bilion v amerických dluhopisech.

PSALI JSME: Po třech letech Čína přiznala nákup zlata

Mohla by americká vláda při sporu tyto dluhy nesplácet? Byla by na to čínská vláda ochotna přistoupit? Aby Čína úspěšně ovládla světovou ekonomiku, musí najít způsob, jak prosadit dominanci své měny, jüanu, bez velkých vojenských akcí i bez ekonomické devastace jiných zemí.

„Můžete si být jisti, že čínští vládní úředníci jsou si této překážky, která brání tomu, aby se jüan stal světovou rezervní měnou, velmi dobře vědomi. Myslím, že vláda plánuje v určitém okamžiku vyvolat ekonomickou třetí světovou válku s USA a dalšími národy.

Teď ale má zásadní domácí ekonomické problémy. Trh s nemovitostmi v zemi je tak přehřátý, že developerské firmy krachují. Řada podniků je špatně řízena včetně těžby zlata kvůli systému příkazů a omezení.

I když cesta vpřed nebude pro čínskou vládu hladká a snadná, opatření, která podniká a připravuje, urychlí zánik síly amerického dolaru. A je vlastně jedno, zda čínská vláda a její centrální banka dnes má sto milionů nebo miliardu uncí zlata,“ uzavírá svou úvahu Heller.

PSALI JSME: Čína skupuje zlato, aby pohřbila dolar

(rek)

Další z kategorie Zlato