Toto oznámení překvapilo každého, kdo se zlatem zabývá. Všeobecně se už o čínském zlatém pokladu napsalo všelicos a dlouhá léta mlčení střídaná velkými nákupy vyvolávají permanentní nedůvěru v čínská data.
Vzhledem k historické pozici Číny jako velkého kupce zlata, který mezi lety 2002 a 2019 do svých rezerv nashromáždil 1 448 tun tohoto kovu, vyvolává každá podobná zpráva velkou pozornost. Na konci listopadu tak činil součet zásob zlata 1 980 tun (3,4 % celkových rezerv, pozn. aut.).
Také turecká centrální banka v listopadu pokračovala v nákupech zlata, když přidala dalších 19 tun ke svým oficiálním rezervám v centrální i komerčních bankách. Od začátku roku tak čisté nákupy činily 123 tun – což je nejvíc ze všech zemí na světě. Oficiální zlaté rezervy tak stouply na 517 tun (27 % celkových rezerv).
PSALI JSME: Tajemná Čína odtajnila nákup 32 tun zlata
Zato centrální banka Kyrgyzské republiky v listopadu koupila zlato letos poprvé a přidala ke svým zlatým rezervám tři tuny, čímž zvýšila své zlaté rezervy na 16 tun. Další dva státy z téže oblasti ale zlato prodávaly.
Nejvíc Národní banka Kazachstánu, která snížila své zlaté rezervy o přibližně čtyři tuny na 380 tun a Centrální banka Uzbekistánu, jejíž zlaté rezervy se snížily o dvě tuny na 397 tun. Na tom ovšem není nic zvláštního, protože tamní banky si pořizují zlato z domácích zdrojů.
Celkové nákupy centrálních bank loni tvořily jeden vrcholů trhu se zlatem, když za první tři čtvrtletí nakoupily 673 tun zlata. I bez prosincových údajů je už nyní zřejmé, že centrální banky v roce 2022 nashromáždily nejvíc zlata za několik desetiletí. Kolik přesně zveřejní organizace World Gold Council (Světová rada pro zlato, pozn. red.) až na konci ledna.
PSALI JSME: Čína má zřejmě násobně více zlata, než Spojené státy
(rek)
