Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Zlato
Turecko si řeklo Rusku o Priamovo trojské zlato (1.)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se na červencové schůzce v Teheránu snažili, jak je to šlo, aby z jejich komunikace vyzařovalo přinejmenším porozumění, nikoli neshody.

Heinrich Schliemann byl německý podnikatel, obchodník a archeolog. Pátral na severozápadě Malé Asie a podle popisů krajiny v Homérově eposu Ilias nalezl legendární město Trója a později i Mykény. Foto: Universitätsbibliothek Heidelberg, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=64961588

Přesto se pochopitelně některý sporným bodům nemohli vyhnout – a ani se jim nevyhnuli. O jednom jablku sváru informoval s určitým časovým odstupem turecký list Hürriyet. Nešlo přitom o nic menšího, než o tzv. Priamův poklad, jehož krkolomné a tajuplné osudy by vydaly na poutavý televizní seriál.

Hlava tureckého státu využila toho, že se šéfem Kremlu rokuje z očí od očí a požádala ho o navrácení skvostu nedozírné hodnoty. „Osoba přítomná na místě potvrdila, že Putin přešel jeho žádost mlčením,“ podotkl Hürriyet.

Z nuzáka miliardářem

Muže, který stál na samém základu poutavé odysey pokladu, ani v nejmenším nelze označit za nekontroverzního či dokonce průměrného. Heinrich Schliemann přišel na svět v lednu 1822 v německém městě Neubukow. V devíti letech mu zemřela matka a vychovával jej otec pastor.  To, jak s ním život zamával, otec neustál, pil a prakticky ztratil zájem o syna a rodina živořila.

PSALI JSME: Rumunsko chce, aby mu Rusko vrátilo zlato z první světové války

Syn, mimořádně ctižádostivý, s botami z toulavého telete a nezkrotnou fantazií, se protloukal, jak to jen šlo. Doslova hltal knihy, především historické, učil se jazyky, takže jich nakonec v různém stupni zvládl dvacet.

Výška postavy – 157 centimetrů – ho předurčovala k napoleonskému komplexu, avšak o to víc byl hladový po penězích a uznání. Miliony vydělal jako obchodník s indigem v ruském Petrohradu, jako zlatokop v Sacramentu v USA, kdy dobrodružně podnikal po boku Rothschildů v kalifornské zlaté horečce a jako žralok mezi obchodníky s nemovitostmi v Paříži a v Americe s akciemi železničních firem.

Není žádným tajemstvím, že občas se pohyboval na hraně, občas si pomohl podvůdky – ale vždy tak, aby ho nešlo chytit za ruku. To plně zapadá do života muže, jenž ve svém neklidném životě opakovaně měnil prostředí a profese, jazyky a země i lidi po svém boku a nezřídka prohlašoval „bez pochyb“ o tom, co směl jen předpokládat. Když měl dost peněz, rozhodl se uskutečnit svůj sen – nalézt Tróju.

PSALI JSME: Odkud pochází zlato z Tróje a Mykén?

Skvosty v šátku?

Existence Tróje byla považována za legendu, dějiny desetileté války mezi Trójany a vojsky Řeků popsal ve svém eposu Ilias básník Homér. Schliemann však nezvratně nepochyboval o tom, že dílo líčí skutečné události, a rozhodl se město najít.

Opustil tedy prosperující podnikání a všechny síly a kapitál vložil do realizace tohoto cíle. Zamlčel však, že na Tróju nepřišel sám, ale že to byla idea jeho přítele Franka Calverta.  V roce 1871 začal kopat na pahorku Hisarlik v severozápadním Turecku, aby zpod nánosů zeminy odkryl pozůstatky kdysi slavného starověkého města.

Doprovázen druhou manželkou, Řekyní Sofií, narazil Schliemann v roce 1873 pod základy jedné ze staveb na poklad: Více než 8 800 zlatých a stříbrných předmětů. Nechyběly mezi nimi zlaté diadémy z tkaného zlata, prsteny, náramky, složité náušnice a náhrdelníky, knoflíky, opasky a brože. Amatérský archeolog ho označil za poklad trojského krále Priama.

(Pokračování zítra)

PSALI JSME: Odkud pochází zlato z Tróje a Mykén? (Dokončení)

(plk)