Přesto se pochopitelně některý sporným bodům nemohli vyhnout – a ani se jim nevyhnuli. O jednom jablku sváru informoval s určitým časovým odstupem turecký list Hürriyet. Nešlo přitom o nic menšího, než o tzv. Priamův poklad, jehož krkolomné a tajuplné osudy by vydaly na poutavý televizní seriál.
Hlava tureckého státu využila toho, že se šéfem Kremlu rokuje z očí od očí a požádala ho o navrácení skvostu nedozírné hodnoty. „Osoba přítomná na místě potvrdila, že Putin přešel jeho žádost mlčením,“ podotkl Hürriyet.
Z nuzáka miliardářem
Muže, který stál na samém základu poutavé odysey pokladu, ani v nejmenším nelze označit za nekontroverzního či dokonce průměrného. Heinrich Schliemann přišel na svět v lednu 1822 v německém městě Neubukow. V devíti letech mu zemřela matka a vychovával jej otec pastor. To, jak s ním život zamával, otec neustál, pil a prakticky ztratil zájem o syna a rodina živořila.
PSALI JSME: Rumunsko chce, aby mu Rusko vrátilo zlato z první světové války
Syn, mimořádně ctižádostivý, s botami z toulavého telete a nezkrotnou fantazií, se protloukal, jak to jen šlo. Doslova hltal knihy, především historické, učil se jazyky, takže jich nakonec v různém stupni zvládl dvacet.
Výška postavy – 157 centimetrů – ho předurčovala k napoleonskému komplexu, avšak o to víc byl hladový po penězích a uznání. Miliony vydělal jako obchodník s indigem v ruském Petrohradu, jako zlatokop v Sacramentu v USA, kdy dobrodružně podnikal po boku Rothschildů v kalifornské zlaté horečce a jako žralok mezi obchodníky s nemovitostmi v Paříži a v Americe s akciemi železničních firem.
Není žádným tajemstvím, že občas se pohyboval na hraně, občas si pomohl podvůdky – ale vždy tak, aby ho nešlo chytit za ruku. To plně zapadá do života muže, jenž ve svém neklidném životě opakovaně měnil prostředí a profese, jazyky a země i lidi po svém boku a nezřídka prohlašoval „bez pochyb“ o tom, co směl jen předpokládat. Když měl dost peněz, rozhodl se uskutečnit svůj sen – nalézt Tróju.
PSALI JSME: Odkud pochází zlato z Tróje a Mykén?
Skvosty v šátku?
Existence Tróje byla považována za legendu, dějiny desetileté války mezi Trójany a vojsky Řeků popsal ve svém eposu Ilias básník Homér. Schliemann však nezvratně nepochyboval o tom, že dílo líčí skutečné události, a rozhodl se město najít.
Opustil tedy prosperující podnikání a všechny síly a kapitál vložil do realizace tohoto cíle. Zamlčel však, že na Tróju nepřišel sám, ale že to byla idea jeho přítele Franka Calverta. V roce 1871 začal kopat na pahorku Hisarlik v severozápadním Turecku, aby zpod nánosů zeminy odkryl pozůstatky kdysi slavného starověkého města.
Doprovázen druhou manželkou, Řekyní Sofií, narazil Schliemann v roce 1873 pod základy jedné ze staveb na poklad: Více než 8 800 zlatých a stříbrných předmětů. Nechyběly mezi nimi zlaté diadémy z tkaného zlata, prsteny, náramky, složité náušnice a náhrdelníky, knoflíky, opasky a brože. Amatérský archeolog ho označil za poklad trojského krále Priama.
(Pokračování zítra)
PSALI JSME: Odkud pochází zlato z Tróje a Mykén? (Dokončení)
(plk)
