Množství zlata naznačuje intenzivní kontakty. Mykény a další centra po nich pojmenované civilizace patřily k velmocím středomořské doby bronzové. Je dokonce možné, že Mykéňané jako mořeplavci a piráti inkasovali „peníze za ochranu“. Otázky však vyvolává i skutečnost, že zlato získávali z Egypta, a nikoli ze západní Anatolie.
Na východním pobřeží Egejského moře se zřejmě nacházela oblast, které v textech maloasijské chetitské říše vládl národ, který někteří badatelé ztotožňují s Achájci. Homér označoval Řeky z trojské války v 7. století př. n. l.
Pokud básníkovo slovo připomíná expanzi mykénského království do některých částí západního pobřeží Malé Asie, nabízí se otázka, proč Mykény nezískávaly zlato právě odtud.
PSALI JSME: Jak se Tutanchamon dostal k tunám zlata?
Pernicka má v rukávu další eso Protože v letech 2006-2012 vedl vykopávky v Troji, s materiálem z této lokality na kopci Hisarlik na jihovýchodě Dardanel velmi dobře obeznámen.
Je pravda, že většinu z osmi tisíc předmětů, které zde Heinrich Schliemann v roce 1873 objevil, odvezly v roce 1945 trofejní komise Rudé armády z Berlína do Puškinova muzea v Moskvě.
Několik kusů zlata, které zůstaly na berlínském Muzejním ostrově – spolu s těmi, které jsou uloženy v Národním archeologickém muzeu v Aténách – však stačilo k tomu, aby bylo možné odebrat smysluplný vzorek pro hmotnostní spektrometr.
PSALI JSME: Midásův dotek
Výsledek je překvapivý: Drahý kov z města „bohatého na zlato“ pravděpodobně nepocházel ze západní Malé Asie, ale mohl se do Tróje dostat z jižního Kavkazu. Navíc šperky nalezené 2700 kilometrů od královských hrobek v Uru v jižní Mezopotámii byly vyrobeny z chemicky velmi podobného zlata, což ukazuje na stejné naleziště.
V době, kdy se tak stalo, však ještě zdaleka nestály hradby Mykén a doba, do níž Řekové 1. tisíciletí př. n. l. kladli trojskou válku, představovala vzdálenou budoucností.
Ur se stal ve 3. tisíciletí př. n. l. jednou z velkých metropolí starověku a také sídlem mocných dynastií v rané době bronzové přibližně od roku 2400 př. n. l. Poklady, které Schliemann mylně připisoval poslednímu trojskému králi Priamosovi, pocházely z vrstev staršího města na kopci Hisarlik.
PSALI JSME: Neuvěřitelný úlovek archeologů v Kazachstánu
Badatelé dlouho předpokládali, že zlato z Uru pochází z Afghánistánu, kde se obchodovalo také s vyhledávaným modrým drahokamem Lapis lazuli. Analýzy Pernicky a Numricha nyní činí pravděpodobnou další možnou obchodní cestu, která mohla sloužit vzdáleným knížectvím.
Pernicka však připouští, že zlato mohlo putovat také jako diplomatický dar z Uru do Tróje nebo naopak. To by svědčilo o užších kontaktech mezi oběma mocnostmi, než se dosud vědělo.
Pernicka si nedá pokoj. Jeho institut již pracuje na novém projektu, jehož cílem je určit stáří zpracovaného zlata. Archeologie by tak získala další metodu pro určení absolutního stáří předmětů.
PSALI JSME: Odkud pochází zlato z Tróje a Mykén?
(plk)
Dokončení
