Poklad, čítající téměř 94 tun zlatých mincí, šperků a uměleckých předmětů, je již roky zdrojem třenic mezi oběma zeměmi, uvedl regionální server Balkaninsight. Podívejme se do historie, jak ke sporu došlo.
Němci na konci roku 1916 obsadili Bukurešť a vláda tehdejšího rumunského království, která se obávala celkového německého vítězství a kompletního dobytí země, zvažovala, kam národní zlatý poklad poslat do bezpečí.
„Postupně jsou zamítnuty návrhy na odeslání pokladu do Londýna a Spojených Států, stejně tak jako do neutrálních zemí, jako je Dánsko. Rumuni se bojí Severního moře a německé ponorkové flotily. Nakonec padne volba na Rusko, rumunského spojence v I. světové válce,“ napsal k této tématice web lovecpokladu.cz.
Rumunská vláda nakonec podepsala s carskou vládou dohodu, která Rusko zavazovala chránit rumunský poklad ve zdech Kremlu do konce války. Rumunská národní banka se 2. prosince 1916 na základě úmluvy rozhodla přemístit rumunský státní poklad (a další cennosti, pozn. red.) do Moskvy, aby zajistila jeho zachování.
PSALI JSME: Také Rumuni chtějí repatriovat zlato
Ve dnech 12.-14. prosince 1916 bylo v neobsazených Jasech naloženo na 17 železničních vagonů přibližně 1 738 beden, v nichž bylo uloženo především 94 tun rumunského zlata ve formě prutů a různých mincí.
Podle oficiálních dokumentů činila tehdejší celková hodnota nákladu 314 580 456 lei. V roce 2005 to bylo, jak napsal server lovecpokladu.cz, jeden a čtvrt miliardy, nyní je to podle serveru Balkaninsight přibližně pět miliard dolarů.
Vlak odjel v prosinci 1616 i s archivními dokumenty a dalšími písemnostmi. O sedm měsíců později, v létě 1917, na tom bylo Rumunsko vojensky ještě hůře. Odeslány tak byly do Moskvy i nejvzácnější předměty rumunské šlechty, archivy rumunské akademie, tisíce obrazů, apod., připomněl server lovecpokladu.cz.
Po ruské revoluci v říjnu 1917 se k moci dostali komunističtí bolševici a odmítli respektovat smlouvy podepsané předchozí carskou vládou. Rumunské vlády se od roku 1922 pokoušely o návrat pokladu, ale s velmi malým úspěchem.
PSALI JSME: Rumunští socialisté chtějí kontrolu nad zlatem
V roce 1935 tehdejší Sovětský svaz vrátil jen malou část archivů a v roce 1956 i část obrazů a starověkých artefaktů. Do Rumunska se tehdy vrátilo 1 443 beden s porušenými pečetěmi, naplněných starými archiváliemi, dokumenty a listinami, vzácnými knihami a náboženskými předměty. „Ale bez zlata,“ napsal server Balkaninsight.
Po pádu Sovětského svazu Rumunům nakrátko svitla jiskřička naděje, když tehdejší rumunský prezident Ion Iliesku podepsal se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem dohodu o vytvoření komise, která by prozkoumala celý sled událostí.
Smíšená mezivládní komise vytvořená v roce 2004 Rumunskem a Ruskem je v současné době jediným dvoustranným fórem, na němž se Bukurešť a Moskva dohodly, že o tomto tématu budou jednat. Zasedání komise bylo v posledních letech odloženo kvůli pandemii.
Zatímco Rusko aktuálně drží ve svých devizových rezervách 2 300 tun zlata a země je tak v žebříčku největších držitelů zlata na pátém místě (pokud nepočítáme Mezinárodní měnový fond, pozn. red.), Rumunsko je s necelými 104 tunami na 36. pozici. Pokud by mu Kreml zlato z první světové války vrátil, povyskočilo by v žebříčku asi o deset pozic.
PSALI JSME: Rumunsko chce stáhnout ze zahraničí téměř veškeré zlaté rezervy
(luk)
