Analýza banky Goldman Sachs uvedla, že během tří let došlo k neuvěřitelným 1200 tunám (alias 57 miliardám dolarů) “nevysvětlitelných“ toků zlata, jak jsme již zveřejnili pod titulkem Ultrabohatí skupují fyzické zlato.
„Je vidět, že od konce roku 2016 jsou investice do netransparentního zlata mnohem větší než investice do viditelných zlatých fondů. To je v souladu se zprávami, že poptávka po uskladnění zlata po celém světě roste. Politická rizika to podle našeho názoru pomáhají vysvětlit, protože pokud se jednotlivec snaží minimalizovat rizika sankcí nebo daní z majetku, pak kupuje fyzické zlaté cihly a ukládá je do trezoru, kam je pro úřady obtížnější dosáhnout,“ konstatovala americká banka.
„Také to může odrážet zajišťování osob s vysokým čistým jměním proti katastrofickým scénářům ekonomického a politického vývoje. Jinými slovy, Goldman Sachs poukazuje na to, že za poslední tři roky se v tocích zlata vyskytly desítky miliard, které záhadně a nevysvětlitelně zmizely z oficiálních záznamů,“ konstatuje Zero Hedge.
Mizí i peníze
Ale není to jen zlato, které mizí. Podle deníku Wall Street Journal (WSJ) je to také hotovost. Zatímco centrální banky tisknou víc bankovek než kdykoli předtím, zdá se, že ihned mizí z povrchu Země.
„Víme jistě jednu věc: z 1,7 bilionu amerických dolarů v oběhu v roce 2018 (z 1,2 bilionu před pěti lety) je drtivá většina za hranicemi USA, kde rychle a tiše mizí jako druhé nejlepší fyzické úložiště hodnoty na světě (samozřejmě po zlatu),“ píše Zero Hedge.
Ekonom americké centrální banky Ruth Judson v roce 2017 napsal, že asi 60 % veškeré americké měny a asi 75 % stodolarových bankovek opustilo zemi do konce roku 2016 – celkem asi 900 miliard amerických dolarů. „To poskytuje určitou ochranu před ekonomickými nepokoji, zejména v zemích s rekordní nestabilitou ve finančních systémech,“ poskytuje možné vysvětlení WSJ.
Obíhá jen čtvrtina bankovek
„Jistě, je tu i zločinecký prvek: každý, kdo viděl dokument o Pablovi Escobarovi, ví, že kolumbijský drogový král zakopal do země desítky miliard kvůli bezpečné úschově. “Pablo vydělával tolik, že jsme každý rok odepsali 10 % peněz, čili asi 2,1 miliardy dolarů, protože je sežraly krysy, byly poškozeny vodou nebo jinak ztraceny,“ líčí kniha Deník účetního.
Zločinecké rejdy jsou však v celkovém objemu jen okrajové na to, aby vysvětlily „velkoobchodní“ ztrátu hotovosti, protože centrální bankéři se snaží „peníze sledovat“. Jak poznamenává WSJ, bankéři to nedělají, aby uspokojili zvědavost. Pokud centrální banky nevědí, kolik peněz obíhá, mohly by jich vytisknout příliš mnoho a riskovat inflaci.
Australská centrální banka shodně s novozélandskou tvrdí, že pro každodenní transakce se používá pouze asi čtvrtina bankovek v oběhu. Asi 8 % hotovosti se podle Australanů používá ve stínové ekonomice, zatímco až 10 % by mohlo být ztraceno. Kolem 7,6 miliardy australských dolarů (5,2 miliardy amerických dolarů), je zakopáno na plážích či zašito v polštářích…nebo se prostě ztratily při „potopení lodí“, aby se vyhnuly zdanění.
„Největší využití hotovosti je v sejfech, pod postelemi a vzadu ve skříních, a to jak v Austrálii, tak kdekoli na světě,“ uvedl guvernér australské centrální banky Philip Lowe.
Švýcarské vysvětlení
Úředníci Švýcarské národní banky (SNB) přišli s jinou teorií: Poptávka po bankovkách s vysokou nominální hodnotou, které lidé nejčastěji syslí, má tendenci stoupat, když jsou úrokové sazby nízké, domácnosti přestávají věřit bankovnímu systému nebo je lidé potřebují na anonymní transakce.
SNB zjistila, že hromadění švýcarských franků narostlo kolem roku 2000, pravděpodobně motivované strachem z přechodu počítačových systémů do nového tisíciletí, pak prasknutím bublin typu dot.com, po teroristických útocích 11. září a zavedením eura. Finanční krize, která začala v roce 2007, pak rovněž motivovala Švýcary, aby si peníze schovávali.
Co vše je možné
Pak jsou tu bizarní incidenty. Stavební dělníci nedávno vykopali 140 000 dolarů pohřbených v balíčcích na australském pobřeží Gold Coast. Po majiteli policie pátrá. V září rozhodl soud v Německu o případu člověka, který nacpal více než 500 tisíc eur do vadného kotle, který jednoho chladného dne, když byl na dovolené, jeho kamarád opravil a zatopil si. Muž zažaloval svého přítele o hodnotu ztracených bankovek plus úroky. Ale soud prohrál.
„Lidé skrývají své peníze všude,“ potvrdil vedoucí Národního analytického centra Bundesbank Sven Bertelmann. Bankovky jsou dle něj někdy zakopané v zahradě, kde se začnou rozkládat, nebo skryté v podkroví, kde si z nich myši staví příbytky. „Často se stává, že lidé mají peníze v obálce, kterou skartují. To je pak pinzetou skládáte jako puzzle.“
Podle německé centrální banky si Němci nahromadili víc než 150 miliard eur. „Všichni to popírají, ale ty peníze někde jsou,“ řekl Henk Esselink, vedoucí oddělení vydávání a oběhu správy měny Evropské centrální banky.
(rek)
