Nákupům centrálních bank v listopadu nadále dominovaly ty, které byly doposud v letošním roce pravidelnými kupci zejména z rozvíjejících se trhů. Nejvíc zlata během měsíce přidala Centrální banka Turecka (25 tun), následovaná Polskou národní bankou (19 tun) a Čínskou lidovou bankou (12 tun). Ta se tak v konečném součtu zřejmě stane největším odběratelem zlata v roce 2023.
Česká národní banka (ČNB) se s nákupem necelých tří tun umístila na čtvrtém místě, přičemž 2,81 tuny zlata byl její největší měsíční nákup za celý rok. ČNB bude v celoročním žebříčku v těsném souboji zápolit o pátou pozici s Indickou rezervní bankou. Ta totiž loni v prosinci nakoupila pouhých 870 kilogramů zlata, nejméně za posledních devět měsíců minulého roku.
PSALI JSME: V listopadu nakoupila ČNB rekordní množství zlata
Zatím je pouze jasné, že díky nákupu 18,73 tuny zlata se Česko během loňského roku dostalo ve světovém žebříčku vydávaném marketingovou organizací World Gold Council (světová rada pro zlato, pozn. red.) o jednu tunu za Slovensko, které je na 61. místě. Pokud by nákupy zlata pokračovaly loňským tempem i letos, poskočilo by Česko o deset míst za Finsko na 51. místě.
Jedinou bankou z rozvinutého trhu, která v minulém roce přidávala zlato do svých devizových rezerv, dál zůstává vládní Monetary Authority of Singapore. Navýšení rezerv Evropské centrální banky o dvě tuny zlata nebylo změnou zdrženlivé strategie, ale souvisí s lednovým vstupem Chorvatska do eurozóny a povinným převodem části zlatých rezerv do společné banky Eurozóny.
PSALI JSME: Ani v říjnu neztratila ČNB v nákupech zlata dech
(rek)
