Nákupy zlata odstartovala ČNB v březnu, kdy vlastnila 11,94 tuny zlata. Bude-li v dosavadním tempu své zlaté rezervy posilovat i v prosinci, může do konce roku vlastnit víc zlata než Slovensko, které od rozdělení Československa konstantně drží 31,7 tuny zlata. V celosvětovém žebříčku centrálních bank by se tak dostala právě před Slovensko na 61. místo.
Aby postoupila na padesátou příčku před Finsko, musela by ČNB nakoupit dalších zhruba 20 tun zlata. Pokud by se podařilo naplnit guvernérem banky Alešem Michlem avizovaný cíl 100 tun zlata, znamenalo by to postup na 40. místo na světě. Jaký je však skutečný cíl, není jasné. Zahraniční experti hovoří i o 150 tunách, sama ČNB ale odmítá své nákupy zlata komentovat.
PSALI JSME: Nakoupí Česko dle tajných dohod dalších 150 tun zlata?
„Veškeré detaily ohledně správy devizových rezerv nad rámec informací publikovaných ve Výroční zprávě ČNB a v Roční zprávě o výsledku hospodaření ČNB nezveřejňujeme, ani nijak nekomentujeme,“ sdělila nám opakovaně mluvčí naší centrální banky Denisa Všetičková.
Aktuální hodnota zlata v držení ČNB je v listopadových cenách 1,94 miliardy dolarů, což vzhledem k celkové výši devizových rezerv 140,5 miliardy amerických dolarů není mnoho, přibližně 1,5 procenta veškerých devizových rezerv. Úplně jiná je situace na Slovensku. Zmíněných zhruba 32 tun zlata získaného Slováky po zániku společné centrální banky tvoří přes 19 procent veškerých rezerv Slovenska.
PSALI JSME: Ani v říjnu neztratila ČNB v nákupech zlata dech
Rudolf Marek
