„Historická přitažlivost zlata jako úložiště hodnoty v době krizí pochopitelně vyvolala poptávku po tomto kovu. Když se rozpadají firmy, finanční instituce nebo i státy, prakticky nezničitelný kov nabízí způsob, jak přeměnit aktiva na zlato s vysokou hodnotou, které lze uložit do trezoru či pod matraci,“ píše agentura Bloomberg.
Pro institucionální investory, jako jsou správci fondů, nabízí zlato způsob, jak se chránit před ztrátami v jiných investicích, zatímco vlády se často spoléhají na zlato jako na univerzální měnu, která může poskytnout celosvětově respektovanou rezervu.
Většina světového zlata je uložena v trezorech v Londýně, ve Švýcarsku a v New Yorku. Největším samostatným depozitářem je federální banka v New Yorku, kde leží 497 000 zlatých cihel naskládaných hluboko v podloží Manhattanu. V Londýně má Bank of England uskladněno 400 000 cihel ze zlata, další trezorové prostory provozují privátní banky a logistické společnosti.
„Přeprava zlata je dnes složitá, protože obvykle se zlato dopravuje v běžných komerčních letadlech, která ovšem dnes nelétají. A pokud jsou některé letecké spoje v provozu, existuje limit, kolik zlata může v letadle být. Nerozhoduje váha, nýbrž hodnota: v žádném letadle není možné získat pojištění na víc než určitou částku,“ připomíná Bloomberg.
Všechny tyto faktory vytvořily tlak na burzovní futures (cenné papíry v hodnotě zlata) na obchodní burze v New Yorku. Investoři obvykle nakupují futures, aby umístili určitou hodnotu do zlata, aniž by se museli zabývat dopravou, pojišťováním a skladováním.
Pokud by investoři chtěli cenné papíry vyměnit za fyzické zlato, což se téměř neděje, obdrží kov ve specifické podobě buď tříkilových, nebo kilových cihel. Pokud se cena zlatých futures obchoduje příliš vysoko nad cenu zlata jinde na světě, nakupují banky zlato jinde a letecky ho dopravují do New Yorku.
Stojí i těžba zlata
Narušení globálního dodavatelského řetězce koronavirem tento proces přinejmenším zpomalilo. Výsledkem byl prudký nárůst cen futures, díky kterému bylo zlato v podobě cenných papírů v New Yorku několik týdnů dražší než zlato s okamžitým dodáním v Londýně. To samo o sobě není nic nenormálního, protože futures se proplácejí až podle ceny zlata třeba za dva měsíce, leč cenové rozpětí až 80 dolarů na unci se běžným spekulacím na cenu zlata vymyká.
Teprve tento týden se vše dostalo do běžných kolejí, futures jsou dražší než cena fyzického zlata v Londýně jen o pár dolarů a spekulace o zhroucení trhu s papírovým zlatem se nenaplnily. Důvodem mělo zřejmě být to, že zlaté burzovní fondy prodávaly obrovské množství podílů, aniž měly možnost pokrýt je skutečným zlatem. To se podle všeho již zlepšilo.
Další článek zlatého řetězce – rafinerie se už rovněž rozjíždějí. Pandemie však postihla i těžaře zlata. V Jižní Africe bylo uzavřeno celé toto průmyslové odvětví, což se ve 150leté historii těžby nikdy nestalo. Těžba je zastavena, nebo omezena i jinde, od Argentiny po Kanadu.
(rek)
