Z podrobnějšího pohledu jen v porovnání srpna a září se prodej naftových aut v Německu snížil o 9,6 procenta, v Británii o 13 procent, ve Španělsku o téměř 12 procent, ve Francii o 11 procent a v Itálii o 9 procent.
Projekce trhu s dieselovými motory pro západní Evropu přitom na začátku roku hovořila o více než 40procentním podílu aut s dieselovými motory.
„To samozřejmě snížilo poptávku automobilového průmyslu po platině o 100 tisíc uncí. Pokud se podíl aut s naftovými motory stabilizuje na současných úrovních, mohla by ve čtvrtém čtvrtletí poptávka po platině klesnout o dalších 25 tisíc uncí,“ tvrdí ve své analýze švýcarská rafinerie vzácných kovů Heraeus.
Prodeje vozidel s motory na benzin se naopak zvýšily, takže poptávka po palladiu v Evropě stoupne o 60 tisíc uncí oproti předpokladům z počátku roku.
O palladiu používaném v katalyzátorech benzinových motorů se proto často hovoří jako o nejvýznamnějším konkurentu zlata, zatímco kdysi druhý nejvzácnější kov po zlatu – platina – je jako odlučovač v naftových motorech odsouzena ke špatným časům.
Šperky platinu nespasí
Celkové prodeje automobilů v srpnu a září na pěti největších trzích Evropské unie poklesly meziročně o 5,3 procenta a na 1,12 milionu vozidel. Za uplynulých 12 měsíců však prodej automobilů v EU stoupl o 2,5 procenta na 11,95 milionu vozidel. Očekává se, že tržby autoprůmyslu za celý rok budou přibližně o 2 procenta vyšší než v roce 2017.
„Pokles prodeje aut s naftovými motory není novou zprávou, ale bez dopadu na poptávku po platinových špercích v Číně zůstává budoucnost platiny chmurná,“ uzavírá analýza společnosti Heraeus.
Platina je sice kkujným drahým kovem a vhodným pro ražbu, ale mince z něj ražené se nestaly moc oblíbené pro běžné použití. Ve srovnání se zlatem s jeho mnohatisíciletou tradicí, se platina občas dostávala jako vzácný kov na výsluní, ale také z něj stejně často mizela.
Jako na houpačce
Francouzský král Ludvík XVI. svého času sice prohlásil, že platina je jediný kov hodný krále. Platinu však zpracovávali již staří Egypťané kolem roku 700 př. n. l. a 800 let po nich také Inkové. Až do 18. století se o ní vědělo velmi málo, španělští mořeplavci a hledači zlata ji dokonce považovali za kov druhořadý, za „horší než stříbro“ a házeli ji do moře.
Datum oficiálního objevu platiny byl stanoven na rok 1735, kdy ji z Ameriky do Evropy dopravil španělský matematik a cestovatel Antonio de Ülle. Jako kov pro šperkařství se platina znovu dočkala obliby až na konci 19. století s novou érou designu Art Deco.
Kromě šperkařství se platina využívá zejména v chemickém průmyslu, v elektrotechnice, v optických kabelech a samozřejmě v automobilovém průmyslu. Její cena proto závisí na poptávce těchto odvětví. Na rozdíl od zlata totiž nebývá chápána jako uchovatel hodnoty.
(rek)
