Zlato (oz) / USD
1 909,04
0,28 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Proč centrální banky přidávají do rezerv zlato

Zdá se, že centrální banky na celém světě stále agresivně přidávají zlato k devizovým rezervám. Do listopadu loňského roku jejich čisté nákupy činily 480 tun, což je nejvíce od roku 2015.

Nákupy centrálních bank v poslední době sílily a zdá se, že dál zrychlují. Motivace nákupů zlata se v jednotlivých zemích liší. Foto: iStock

V návaznosti na celosvětový trend začala také Rezervní banka Indie (RBI) přidávat zlato do svých rezerv a za méně než jeden rok přidala téměř 40 tun. Podíl zlata na devizových rezervách RBI vzrostl na 5,9 %, přičemž jeho celkový stav činil v listopadu 592 tun.

„Nákupy centrálních bank v poslední době sílily a zdá se, že dál zrychlují. Motivace nákupů zlata se v jednotlivých zemích liší. Centrální banky mají tři hlavní cíle, když uvažují o rezervních aktivech: mít v nich majetek bezpečný, likvidní a výnosný. Zlato může splnit všechny tři cíle,“ uvedla pro deník Business Standard oborová ředitelka lobbistické organizace World Gold Council Natalie Dempsterová.

Odborníci tvrdí, že žlutý kov může v měnícím se mezinárodním finančním systému hrát novou roli. Globální finanční systém se podle nich bude vyvíjet ze současného unipolárního (dolarového) systému do multipolární struktury měnových rezerv.

Méně deviz, více zlata

Před deseti lety bylo silnou alternativou k americkému dolaru pro devizové rezervy centrálních bank euro a několik bank začalo evropskou měnu přidávat do svých rezerv, ale to netrvalo dlouho. S jistým zpožděním se podobně zachovala ČNB ve snaze znehodnotit korunu. Na rozdíl od jiných centrálních bank si eura dál drží a zlata se zbavuje.

Vzhledem k nejisté budoucnosti se jiní centrální bankéři chovají opačně a zlato do svých rezerv jako zajištění přidávají. Důvodem jsou obavy z další volatility nebo korekcí na akciovém trhu. Bankéři se nechtějí stát obětí trhů jako v roce 2008.

„Vzhledem ke globální obchodní válce, pokračujícím americkým sankcím, volatilnímu dolaru a jeho výnosům není divu, že se centrální banky snaží zvýšit svou expozici v podobě zlata a zároveň snížit expozici vůči devizovým rezervám,“ říká analytik drahých kovů agentury GFMS Thomson Reuters Debajit Saha.

Nový svět na obzoru

Podle Dempsterové bylo mnoho nákupů zlata řízeno rostoucím uznaním centrálních bank, že měny jako je čínský juan budou hrát v rezervních portfoliích mnohem větší roli. „Přesná cesta, jakým svět vejde do nového systému, je však velmi nejasný. Je to dobře vidět na měnové nestabilitě. Velké změny se dějí ve skladbě rezervních aktiv. Úloha zlata jako tradičního zajištění by mohla pro centrální banky během přechodného období být velmi cenná,“ domnívá se Dempsterová.

V letech 2008 a 2009, kdy se globální finanční trhy zhroutily, byli do jejich sítí polapeni i centrální bankéři. V následujících letech se proto rychle vrátili ke žlutému kovu. Do roku 2013 dosáhl čistý příliv zlata do centrálních bank 625 tun, píše Business Standard.

Vzhledem k tomu, že obchodní napětí mezi USA a Čínou přetrvává a budoucnost brexitu zůstává nejistá, bankéři hledí na zlato s novým zájmem. „Zdroje sledující pohyb drahých kovů ohlásily, že indické oficiální investice do zlata by měly v prosinci, po navýšení rezerv na 600 tun, tvořit už 6 % devizových rezerv.“

Podle WGC také Národní banka Maďarska přijala roli zlata jako zajištění proti budoucím strukturálním změnám v mezinárodním finančním systému, když v říjnu oznámila desetinásobný nárůst zlatých rezerv.

(rek)

 

Další z kategorie Zlato