Zlato (oz) / USD
1 912,70
0,54 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Ke zdražení zlata přispějí i centrální banky

Pokud by centrální banky dál zvyšovaly své nákupy zlata, mohlo by to do roku 2020 vytlačit cenu vzácného kovu nad 1400 dolarů za unci, tvrdí zpráva makléřské společnosti TD Securities, ovládané kanadským bankovním domem Toronto-Dominion Bank.

Řady zájemců mezi centrálními bankami totiž rostou. Loni se přidala Indonésie, Egypt, Polsko, Maďarsko, Indie, Thajsko a Filipíny. Foto: Pixabay

„Silné nákupy zlata v oficiálním sektoru otevírají možnost, že se ceny zlata na konci roku 2020 mohou pohybovat výrazně nad očekávaným cílem 1400 dolarů za troyskou unci,“ napsal šéf globální strategie TD Securities Bart Melek.

Projekce kanadské banky je již čistě růstová. Na konci roku by zlato mělo stát 1350 dolarů za unci a poté podražit na 1400 dolarů v roce následujícím.

Existuje spousta důkazů, že centrální banky zvyšují své nákupy drahých kovů, uvedla zpráva TD Securities. „Zásoby zlata v centrálních bankách od minim zaznamenaných v roce 2009 dramaticky vzrostly. O celých 13 procent (zhruba 3900 tun) a očekává se, že během příštích dvou let to bude dalších 800 tun,“ napsal Melek. „Kromě pokračujících nákupů Ruska, Turecka, Kazachstánu a Indie nyní přibyla i Čína. Žlutý kov tak může překročit naše pozitivní projekce.“

Kanadská banka uvádí několik důvodů, proč by centrální banky celého světa měly mít zájem zvýšit své oficiální zlaté rezervy. USA se totiž budou muset vyrovnat s rostoucím čínským vlivem a vznikem multipolárního světa, kde už americký dolar nebude dominovat, proto bude třeba přeskupit měnové rezervy.

Míň dolarů více zlata

„Snaha po diverzifikaci portfolií centrálních bank, kde dolar stále představuje kolem 62 procent celosvětových devizových rezerv, je jedním z klíčových důvodů proč budou nakupovat zlato,“ píše Melek. „Spolehlivost zlata, časově ověřená schopnost uchovat hodnotu a možnost téměř univerzálního uplatnění z něj činí dobrý rezervní majetek.“

V současné době mají centrální banky ve zlatě uloženou zhruba desetinu celosvětových rezerv. Ovšem státy, které v posledním období začaly své rezervy transformovat do zlata, v něm stále mají jen minimální podíl. Čína, Rusko, Indie, Mexiko a další klíčové rozvíjející se ekonomiky země drží jen zlomek svých rezerv ve zlatě.

Rusko jako největší nákupčí zlata jen kolem 18 procent, což ve srovnání se zhruba 70 procenty USA a Německa nebo 60 procenty Itálie a Francie není moc. A největší producent žlutého kovu – Čína – má v zlatě jen kolem dvou procent devizových rezerv.  

Zlata je jen omezené množství

Jedním z hlavních důvodů očekávaného růstu ceny zlata je jeho omezené množství. Řady zájemců mezi centrálními bankami totiž rostou. Loni se přidala Indonésie, Egypt, Polsko, Maďarsko, Indie, Thajsko a Filipíny. Půjde-li to tak dál, mohou bankovní nákupy narazit na omezené množství fyzického zlata.

„Cena zlata se může pohybovat podstatně výš, pokud kvůli makroekonomickým faktorům zvýší centrální banky poptávku po tomto kovu,“ potvrzuje Melek i tento aspekt.

(rek)

Další z kategorie Zlato