Tak to chodí ve zlatém dole Mponeng v Jižní Africe, nejhlubším zlatém dole na světě, který sahá až 4 km pod povrch země. Je dvakrát tak hluboký než Grand Canyon a desetkrát by se do něj vešel Empire State Building.
Každý den nastupují 4 000 horníků do výtahů, které pojmou 120 lidí najednou, aby sestoupili do podzemí. První výtah je sveze o 2,6 km níže. Na konci prvního klesání dosahuje výtah rychlosti 800 m za minutu. Druhý výtah klesá hlouběji a nakonec se musí jít ještě pěšky nebo jet důlním vozidlem.
PSALI JSME: Nejhlubší důl světa v JAR byl uzavřen, nakazilo se 164 pracovníků
V nejhlubších částech dolu dosahují teploty 60 stupňů Celsia. Aby se tam dalo pracovat, čerpá se z povrchu ledová břečka smíchaná se solí. Ventilátory pak foukají vzduch přes ledový filtr a vytvářejí vnitřní klima kolem 30 stupňů Celsia.
Velmi hluboká těžba může destabilizovat okolní horninu, což vede k seismické aktivitě. Ta zase může způsobit propady a otřesy hornin. Skalní stěny jsou proto lemované vyztuženým stříkaným betonem a pokryté diamantovým pletivem. Kromě toho se seismická aktivita monitoruje. I přes bezpečnostní opatření však dochází k smrtelným úrazům.
PSALI JSME: Jihoafrické doly ztrácejí zlatý lesk
Zlatý důl Mponeng se nachází ve Witwatersrandu, na skalnatém hřebeni sedimentární horniny u Johannesburgu. Je to nejrozlehlejší zlaté pole na světě. Jeho objev způsobil zlatou horečku vedoucí právě k založení Johannesburgu. Witwatersrand Basin Podle webu A-Z Animals obsahuje největší známé světové zásoby zlata. Odhaduje se, že téměř polovina světového zlata byla vytěžena právě tam.
Mponeng těží kolem 6 000 tun horniny denně. Poté se z ní získává zlato. V roce 2022 důl podle dohadů vyprodukoval asi 6,2 tuny zlata. Důlní operace mají pokračovat, dokud se produkce nesníží na úroveň, která již není zisková, zhruba do roku 2029.
PSALI JSME: Zlato nebo život
(rek)
