Světová rada pro zlato (World Gold Council – WGC) každý měsíc zveřejňuje přehlednou statistiku, v níž sleduje, kolik zlata ten který stát drží a v jakém poměru je jeho množství k celkovým devizovým rezervám země.
Podle aktuálního zářijového přehledu má nejlepší poměr Tádžikistán, a to se 79,7 procenty zlata v devizových rezervách. USA jsou na druhé příčce (75,8 %), ale pokud jde o celkové množství zlata, které se nachází v trezorech americké centrální banky Fed, Spojené státy s více než 8 100 tunami „žlutého kovu“ jednoznačně vedou.
Česká republika je, pokud jde o zlaté rezervy, bohužel až na chvostě tabulky WGC. Její statistiky přisuzují Česku čtvrté místo odzadu (společně s Maďarskem) s pouhým půl procentem devizových zásob ve zlatě. Pod jedno procento zlata v devizových rezervách má aktuálně celkem sedm zemí, mezi nimi např. Kolumbie nebo Trinidad a Tobago…
Údaje České národní banky (ČNB) zveřejněné k 30. září letošního roku statistiku Světové rady pro zlato potvrzují. V dolarovém vyjádření je stav našich devizových rezerv ve výši 81 912,14 mil. USD, z toho na zlato připadá 416,89 milionů dolarů. V trezorech a ve swapových operacích ČNB drží 0,31 mil. trojských uncí zlata, což je v přepočtu (pozn. red. – trojská unce je rovna 31,1034768 gramu) devět tun a šest set čtyřicet dva kilogramy.
To by ale znamenalo, že i v letošním roce pokračuje „ořezávání“ zlaté rezervy, když na konci letošního ledna měla ČNB ve svých devizových rezervách 9,9 tuny zlata. Zatímco centrální banky jiných států, nehledě na otřepanou rétoriku, že zlato již neplní svou funkci stabilní rezervní měny, v letošním roce nakupují „žlutý kov“ jak o závod, meziročně téměř o 30 procent více.
A jak si vedeme v porovnání s našimi sousedy? Slovensko je se svými 31,7 tunami zlata a poměrem 41,8 % k celkovým devizovým zásobám na dvanácté příčce žebříčku WCG. Slovenská centrální banka nepustila své části rozděleného československého zlatého pokladu žilou tak, jako to učinila ČNB za úřadování guvernéra Tošovského, když prodala necelých 56 tun zlata za cenu kolem 300 dolarů za trojskou unci. Deník Právo už v roce 2010 upozornil, že těmito obchody centrální banky s výnosem 16,4 mld. Kč se Česko připravilo o 27 miliard korun.
Zpět k sousedům. Německo má po USA druhé největší zásoby zlata na světě (3 378 tun), Rakousko si udržuje zlatou rezervu vážící 280 tun (45 procent devizových rezerv) a Polsko drží v sejfech více než 100 tun zlata. Podle odhadů historiků je to přibližně stejné množství, jaké bylo během zmapovatelné historie na území nynějšího českého státu vyrýžováno a vytěženo.
A ještě další srovnání. Mezinárodní měnový fond (MMF) je po USA a Německu třetím největším držitelem rezerv ve zlatě a disponuje zhruba 100 miliony uncí. Ústřední roli v mezinárodním měnovém systému hrálo zlato až do roku 1978, ale ani dnes není jeho role zanedbatelná. Využití zlata v transakcích fondu totiž vyžaduje 85% většinu hlasů členů a MMF smí zlato prodat pouze za tržní cenu. Přijmout je naopak může pouze jako vyrovnání závazků členského státu. Jiné transakce ve zlatě nejsou povoleny, připomínají autoři knihy Mezinárodní měnový fond ve 21. století.
Na zlato se spoléhá také Evropská centrální banka (ECB), která ho drží 505 tun v poměru 27,5 procenta (tedy více než pětinu) ke všem svým rezervám. Tatáž banka, která realizuje experiment masivního tištění peněz v řádu desítek miliard EUR měsíčně a současně s tím nakupuje státní dluhopisy zemí eurozóny ve snaze „rozpoutat“ inflaci.
(red)
