Zlato (oz) / USD
2 346,99
1,26 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Evropa a USA drží zlato v sejfech

Rusko, Čína a Kazachstán letos nakupují zlato jako o závod. Rusko v průměru víc než deset tun měsíčně s Čínou v těsném závěsu, Kazachstán sice jen v jednotkách tun měsíčně, ale zato pravidelně a vytrvale už od roku 2011. Čína ve druhém pololetí nákupy zvolnila na pět tun měsíčně, zato Rusko s využitím vlastních zdrojů posílilo své rezervy o rekordních 21 tun v lednu a 20 tun v červenci.

Ilustrační foto: Shutterstock
Ilustrační foto: Shutterstock

Vytrvalými kupci zlata jsou centrální banky Filipín a Srí Lanky. Nakupují sice po desítkách kilogramů, zato nepřetržitě. Zatímco Filipíny ukládají do svého zlatého pokladu hlavně domácí těžbu, Srí Lanka získává zlato svými obchodními aktivitami. Také Tádžikistán začal posilovat své zlaté rezervy, aby posílil konvertibilitu své měny kvůli zahraničním investorům.

Podle říjnových údajů vlivné marketingové organizace těžařů zlata World Gold Council (WGC) tvoří zlaté rezervy Filipín 196,2 tuny zlata jen 9,7 procenta devizových rezerv ve zlatě, zatímco 12,3 tuny Tádžikistánu 79,7 procenta, což je nejvyšší podíl na světě. Pro srovnání čínských 1833,5 tuny zlata znamená jen 2,4 procenta rezerv ve žlutém třpytivém kovu. Pro úplnost také ruských 1526 tun zlata je pouze 16,3 procenta rezerv.

Vyspělé evropské státy jako je Německo, Francie, Itálie nebo Nizozemsko, které mají zhruba dvě třetiny rezerv ve zlatě, nesmějí podle Washingtonské úmluvy z roku 2014 po dobu pěti let zlato vůbec prodávat s výjimkou potřeb národních mincoven. Zlato proto letos neprodávají, ale ani také nenakupují. Svého zlatého pokladu 8133,5 tuny (75,8 procenta rezerv) se od dubna roku 2006 nedotkly ani nejbohatší Spojené státy.

Ve velkém prodává jen Turecko

Nejaktivnějšími prodejci zlata letos jsou Turecko a Venezuela. Měnová strategie turecké centrální banky sice hovoří o posilování zlatých rezerv (zlato se do rozvahy centrální banky počítá až od roku 2012, od kdy musí komerční banky své zlaté rezervy deponovat v centrální bance), statistické údaje WGC však uvádějí souvislé výprodeje zlata.

V únoru 37 tun, v květnu 17 tun, v červenci 14 tun, zatímco jediný větší nákup přesahující deset tun byl zaznamenán v červnu. Přesto byl podle WGC stav tureckých zlatých rezerv v říjnu poměrně značný – 455,6 tuny (15,6 procenta), ale ještě v březnu to bylo 516,7 tuny, podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) 479 tun.

… a Venezuela

Venezuela, která má mít druhé největší zásoby (dosud nevytěženého) zlata na světě, letos už prodala přes 80 tun zlata. Podle WGC národní banka vykupuje celou domácí těžbu a buď ji ukládá do rezerv, nebo ji prodává. Aktuálně by měla centrální banka mít ve svých sejfech 188,7 tuny zlata (63,7 procenta rezerv), leč katastrofální hospodářská politika socialistické vlády přesto nedokáže zabránit totální devalvaci své měny v desítkách procent.

V březnovém přehledu uvedla WGC, že zlatý poklad Venezuely tehdy vážil dvakrát tolik – 361 tun, podle to bylo jen 230 tun, obě organizace se však shodují v tom, že zlaté rezervy Venezuely byly minimálně až do roku 2014 dlouhá léta konstantní – přes 360 tun.

Data WGC a MMF o pohybech zlata v rezervách centrálních bank se v detailech obvykle rozcházejí, protože WGC se snaží pracovat jen s oficiálními, případně ověřenými zdroji, zatímco MMF se při nedostatku podkladů uchyluje k odhadům, protože některé státy informace o zlatých rezervách prostě tají. Při nedostatku informací WGC data MMF přebírá. Celkové trendy obou statistik se však převážně shodují.

Rudolf Marek

Další z kategorie Články