Od roku 1971, kdy se v USA začalo se zlatem volně obchodovat, proběhlo několik období masivní inflace, úvěrových krizí, deflačních period, vysokých i minimálních úrokových sazeb, časy míru a válek, znehodnocování měn i záporných úrokových sazeb.
„Při pohledu na ekonomii v těchto situacích je snadné pochopit, proč lidé přestali myslet a slepě následovali mainstreamová média. Pohádky, jimiž byli investoři krmeni, stejně jako dnes, hovořily o tom, že zlato nenese žádný výnos, že růst úrokových sazeb je pro zlato problém, leč tyto konvenční moudrosti, a všechno co jsem se naučil o finančních trzích, mi mají říkat, že nyní půjde všechno k šípku,“ píše na serveru The Golden Report Daniel Ameduri.
Inflace, úroky a zlato
Jsou tu však minimálně dva faktory, které je nutné brát v potaz. Prvním je inflace. Zapůsobí na růst úroků tak, že reálný úrokový výnos se sníží nebo bude dokonce negativní. S oznámenými plány příštího prezidenta Donalda Trumpa na přebudování infrastruktury se již začaly zdražovat například stavební kovy.
Druhým faktorem je historický vztah úrokových sazeb a zlata. „Na rozdíl od toho, čím mainstreamová média krmí průměrného investora, ukazují historické příklady pravý opak toho, co se v minulosti skutečně stalo během úrokového boomu. Takové periody jsme už měli celkem tři, nyní začíná čtvrtá,“ argumentuje Ameduri.
Poprvé to podle něj bylo mezi únorem 1972 a zářím 1973, kdy úrok, za který federální fondy půjčovaly, vzrostl z 3,29 % na 10,78 %. Během tohoto cyklu stoupla cena zlata ze 47 dolarů za unci na 123,25 dolaru.
Podruhé v období mezi lednem 1977 a dubnem 1980 vzrostly sazby Fedu z 4,61 % na 17,61 % a cena zlata stoupla ze 129,75 dolaru na 850 dolarů, tedy zisk 555,11 %. Zlato vydělalo 46krát víc než akciový index S&P 500. Potřetí, v periodě 2003 až 2008, kdy úroky stouply z 1 % na 5,25 %, zlato po předchozím souvislém sestupu znásobilo cenu ze 334,35 na 869,75 dolaru za unci, jak ukazují grafy na webových stránkách Kitco.com.
Vliv válek na cenu zlata
„Obama je prvním prezidentem, který válčil během obou volebních období, a tomu odpovídal růst zbrojních výdajů. Cena zlata pak korespondovala s růstem rozpočtového deficitu.“ Mezi lety 2001 a 2016 přišly války Ameriku celkem na 1,7 bilionu dolarů. Kolem 65 % z toho se utratilo během operací v Iráku a Afghánistánu v letech 2006 až 2012.
Konkrétně v letech 2001 až 2005 činily výdaje na zbrojení 209 miliard dolarů, státní deficit stoupl o 1,1 bilionu dolarů a zlato nabralo 120 % na své hodnotě. V období 2006 až 2012 šlo na zbrojení 1,1 bilionu dolarů, deficit nabobtnal o 6 bilionů a zlato opět přidalo 120 %. Za poslední tři roky 2013 až 2016 výdaje na zbrojení klesly na 333 miliard dolarů, deficit se snížil o 2,2 biliony a zlato ztratilo 28 %.
„Exploze deficitu v souvislosti s válkami zdecimovala americký dolar, což byl jasný důvod držet zlato a část důvodu proč jeho cena stoupala. Od roku 2013, kdy byly zredukovány výdaje na zbrojení, se cena zlata ustálila,“ vysvětluje Ameduri své zlaté souvislosti.
(rek)
