Kyrgyzská centrální banka se pustila do masivních nákupů zlata do svých devizových rezerv, snaží se tak ochránit před volatilitou měn v Číně a v Rusku. Stát ze střední Asie se tak nyní snaží navýšit podíl zlata ve svých rezervách ve výši dvou miliard dolarů ze současných 16 procent na 50.
„Pravidla hry se mění,“ řekl agentuře Bloomberg guvernér kyrgyzské centrální banky Tolkunbek Abdygulov. „Už nezáleží na tom, jaké měny máte ve svých rezervách. Zranitelné jsou všechny. Dolary, juany i ruble.“
Kyrgyzská měna (som) propadla v roce 2015 na rekordní minimum v důsledku měnové krize v Rusku po jeho rozchodu se Západem. Horský národ čítající šest milionů lidí se však už nehodlá nechat zahnat do další krize jen proto, že se do sebe pustily dvě největší ekonomiky světa: USA a Čína. Tím spíš, že Kyrgyzstán se kromě Ruska silně spoléhá i na dovozy z Číny.
Politika centrální banky proto nyní směřuje od procentuálního podílu zlata v rezervách jako má Rusko (17,5 %) k poměru, který bude blíž USA a Německu, jež drží víc než 70 procent svých rezerv ve zlatě.
Nejjistější měna
Kyrgyzstán má pro rozmnožení své zhruba sedmitunové zásoby zlata vynikající předpoklady. Zlato je totiž největším exportním artiklem této malé země a přináší zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu.
Podle Abdygulova se centrální banka už od roku 2014 snaží z celkových ročních výnosů kolem 3,4 miliardy amerických dolarů nakupovat co nejvíc zlata. Majoritním těžařem v Kyrgyzstánu je kanadská společnost Centerra Gold, jež svou produkcí prodává mimo Kyrgyzstán. Stát má ale ve firmě třetinový podíl. Celkem se pak v zemi těží přes 18 tun zlata ročně.
„Pokud se rozhodneme prodávat zlato, můžeme jej snadno převést na měnu, kterou potřebujeme,“ řekl Abdygulov. „Vezmeme-li v úvahu, že v naší zemi vyprodukujeme poměrně dost zlata, máme díkybohu možnost držet velkou část našich rezerv ve zlatě.“
(rek)
