Jízda – která začala 6. října, když ani silná zpráva o zaměstnanosti v USA nedokázala poslat cenu zlata pod 1 813 dolarů, kde se zastavila – nabrala tempo poté, co válka mezi Izraelem a Hamásem spustila extrémně agresivní kolo krátkodobých spekulací.
Minulý týden však rallye ještě zrychlila, když zlato zaznamenalo jeden z největších denních zisků od březnové bankovní krize. Vzhledem k tomu, že bezpečné útočiště ani spekulace už nejsou hlavními hnacími silami ceny zlata, objevilo se zřejmě ještě něco, co šponuje jeho cenu.
„Pokračující nárůst výnosů amerických dluhopisů zřejmě vyvolává stále větší obavy z americké fiskální politiky, a zejména z toho, zda nedávný skok ve výnosech vládních dluhopisů něco nezlomí,“ usuzuje ve své týdenní zprávě Saxo Bank.
PSALI JSME: Zisky zlata na pozadí války na Blízkém východě
Jak jinak rozlousknout hlavolam, se kterým se trh celý říjen potýká, kdy zlato prudce zdražilo, i když výnosy dluhopisů jsou nejvyšší za 22 let. K tomu stále klesá i držba zlata v burzovních fondech, a tak oživení fyzického zlata, navzdory jeho výprodeji na „papírovém“ trhu, je tím spíš neuvěřitelnější.
„Správci aktiv, z nichž mnozí obchodují s papírovým zlatem, se nyní neangažují, protože se zaměřují spíš na ekonomickou sílu USA, rostoucí výnosy amerických dluhopisů a potenciálně i na další odklad změny úrokových sazeb centrální banky,“ konstatuje Saxo Bank a dodává, že proti zlatu mluví i vyšší náklady na jeho správu, jež jsou významným důvodem celoročního snižování burzovních pozic ve zlatě, které správcům aktiv nenese žádné úroky.
Spotové zlato se jen na krátkou chvíli zastavilo na rezistenci kolem 1 946 dolarů, než vystřelilo výš k ještě silnější barikádě kolem 1 985 dolarů za unci. „Pokud se nepodaří růst ceny zastavit a vrátit ji někam k 1 946 dolarům, mohlo by to vést k tomu, že by zlato mohlo zdražovat, než narazí na odpor kolem 2075 dolarů, což je rekordní cena z roku 2020,“ předpovídá dánská banka se švýcarskou licencí.
PSALI JSME: O ceně zlata teď rozhoduje izraelská armáda
(rek)
