Původně rafinerie počítala s průměrnou cenou 1 880 dolarů, ale během březnové bankovní krize v USA provedla revizi svého výhledu a ta se zmýlila o pouhé tři dolary. Svůj nynější výhled pro druhé pololetí považuje za mírně optimistický. Zmiňuje však, že cenu 2 500 dolarů za unci, jak někteří tipují, nelze v letech 2023 a 2024 očekávat.
Je to však realistický cíl, jakmile se americká centrální banka pustí do série snižování úrokových sazeb, což pravděpodobně odstartuje od roku 2024. Dlouhodobější vysoké úrokové sazby podle zprávy MKS PAMP vytvářejí „hlubší a rychlejší sestupná makroekonomická rizika, zejména vzhledem k historickému sklonu Američanů ve všem přehánět“.
Centrální banky budou pokračovat v hromadění zlata, ale ne tolik jako v loňském rekordním roce. „Geopolitické vlivy za poslední rok do značné míry ubyly, ale kdykoli se mohou proměnit v riziko prudkého růstu cen. Přehnané taktické shromažďování zlata – zvláště pokud závisí na geopolitice – se ukazuje extrémně krátko trvající, jako v letech 2011, 2020 i 2022,“ konstatuje MKS PAMP.
PSALI JSME: MKS PAMP: Za pět let by unce zlata mohla být na 4 000 dolarů
Celosvětově má být poptávka po fyzickém zlatě smíšená kvůli stále omezenému hospodářskému růstu v Číně, což ovlivňuje prodej šperků, oslabení čínského jüanu, což má zase vliv na kupní sílu. Podílejí se na tom také státní regulace, jež ovlivňují přístup na trhy se zlatem.
Nicméně jiné oblasti (Turecko, Indie, Blízký východ a jihovýchodní Asie, pozn. red.) zůstanou na vzestupu vzhledem k nestabilnímu politickému prostředí, světové geopolitice, slabším místním měnám a silné víře ve zlato.
Ukázalo se však, že poptávka drobných spotřebitelů po fyzickém zlatě ovlivňuje jeho cenu méně než v předchozích růstových cyklech, a tak klíče k jeho zdražování či zlevňování jsou v rukou těch, kteří zlatu nevěří.
PSALI JSME: Centrální banky papírovému zlatu nevěří
(rek)
