Zlato (oz) / USD
1 336,20
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
27 559,79
0,00 %
EUR / USD
1,23
0,00 %
USD / CZK
20,63
0,00 %
Zlato
Brusel chce „těžit“ zlato z vrakovišť

Řeč bude o takřka dokonale utajených pokladech: Po českých silnicích jezdí metrické centy zlata, stříbra či drahocenných kovů žádaných pro nejvyspělejší technologie. Skrývají se v našich autech.

Brusel chce „těžit“ zlato z vrakovišť. Ilustrační foto: iStock

A pojďme o měřítko výš. V zemích Evropské unie odborníci vyčíslují toto bohatství na tisíce tun mědi, stříbra, neodymu či niobu, k tomu připočtěme více než 400 tun zlata, a 500 tun platiny. Veškeré tyto cennosti končí však celá desetiletí bez jakéhokoli využití na vrakovištích. Zatím – a to se má změnit.

„V každém automobilu sice nebývá zlata víc než pár gramů rozložených po desítek elektrosoučástek, avšak měřítku celé Evropské unie souhrnná suma vydá na 440 tun. Když čtyřkolový pomocník doslouží, skončí i tyto trošky zlata ve šrotu,“ řekla televizi ARD Maria Ljunggrenová-Södermanová z Technické univerzity ve švédském Göteborgu.

Ročně se ztrácí zlato za stovky miliónů eur

Její tým má za to, že jen v roce 2015 našlo svůj konec na vrakovištích dvacet tun zlata. „Ročně se takto ztrácí nejcennější kov v hodnotě několika set miliónů eur,“ upozorňuje Ljunggrenová-Södermanová s tím, že dosud chybí strategie, jak věci změnit.

Navíc podle ní podíl drahocenných kovů v automobilech stoupá, protože konstruktéři vkládají do technologicky nejvyspělejších aut stále víc elektroniky, katalyzátorů či speciálních slitin. Takže pojízdné pokladnice se neomezují jen na žlutý kov. V přibližně 260 miliónech aut se na silnicích EU pohybovalo před třemi lety mimo jiné 7 300 tun mědi, 3 100 tun kobaltu, 8 200 tun niobu a 530 tun platiny.

Přitom bez kovů jako zlato či platina a zejména vzácných prvků jako neodym, lanthan či terbium by se nejvyspělejší technologie v nejednom případě ocitly „na suchu“, přičemž řeč je o počítačích, chytrých telefonech, bateriích.

Míč je na hřišti Evropské komise

Nedojde-li k obratu, čeká nadále „pojízdné pokladnice“ smutný konec na šrotištích. „Evropská unie postrádá strategii, jak recyklovat alespoň surovinově nejhodnotnější autodíly. Jedno je jasné, automobilky a recyklační průmysl by měly spolupracovat,“ ujišťuje Ljunggrenová-Schumanová.

Evropská komise si je sice podle ARD moc dobře vědoma, že poptávka po kovech nezbytných pro high-tech poroste, třeba i proto, že se uplatňují v technologiích udržitelného rozvoje, kupříkladu v elektromobilech, solárních panelech, LED či při získávání větrné energie. „A tak před Bruselem stojí docela naléhavá výzva, a to nejen ekonomická, ale také strategická,“ uzavírá Ralph Sina, bruselský zpravodaj ARD.

(plk)