Podle serveru Rusko a Čína zvyšují zlaté rezervy z několika důvodů, hlavně však kvůli snižování závislosti na dolaru. V případě Ruska o to víc, že je v ekonomické klatbě po okupaci Krymu především z americké iniciativy. Doplňování rezerv zlatem může mít příčinu i v nízkých nebo dokonce i záporných příjmů z úspor v eurech. Čína zlatem také upevňuje juan, který nyní patří do valutového koše.
Loni Čína nadzvedla závoj nad množstvím svých zlatých rezerv. Po šestiletém mlčení odhalila držení 1658 tun zlata proti původně hlášeným 1054 tunám. Tržní zhodnocení zlatých rezerv podle čínských zdrojů činí 70,5 miliardy dolarů. To je pouze 2,1 % z celkových čínských devizových rezerv proti zlatým rezervám ve výši kolem 60 % v hlavních průmyslových zemích.
Největším majitelem zlata zůstávají Spojené státy, jejichž zásoby tvoří 8134 tun, další v seznamu je Německo (3380 tun), MMF (2814 tun), Itálie (2452 tun) a Francie (2436 tun). Čína a Rusko zaujímají šestou a sedmou příčku a při současném tempu měsíčních nákupů zlata budou potřebovat asi šest let, aby se mohly srovnat s Římem a Paříží.
Podle zprávy organizace Official Monetary and Financial Institutions Forum uveřejněné letos, která obsahuje uvedený přehled zlatých rezerv, se zdůrazňuje: „Roste přitažlivost zlata jako alternativy rezervních měn, jelikož euro, japonský jen a švýcarský frank v roce 2015 k dolaru oslabily. Rozvojové země (např. Čína a Rusko) zase mají zájem na diverzifikaci svých rezerv zejména kvůli snížení závislosti na amerických aktivech.“
(rek)
