Zlato (oz) / USD
2 346,99
1,26 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Zadlužený svět

Osm let po finanční krizi trpí svět kocovinou dluhu nebývalých rozměrů. Hrubý dluh nefinančního sektoru (vlády, firmy, domácnosti) se od začátku století víc než zdvojnásobil a loni dosáhl 152 bilionů dolarů a dál stoupá. Aktuální míra zadlužení podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje rekordních 225 procent světového HDP (hrubého domácího produktu). Asi dvě třetiny závazků pocházejí ze soukromého sektoru. Zbytek je veřejný dluh, který se zvýšil na 85 procent HDP z loňských 70 procent.

Finanční krize mají tendenci vznikat ve spojitosti s nadměrnou výší soukromého dluhu, tvrdí Vitor Gaspar. Foto: wikipedia.org
Finanční krize mají tendenci vznikat ve spojitosti s nadměrnou výší soukromého dluhu, tvrdí Vitor Gaspar. Foto: wikipedia.org

MMF se sídlem ve Washingtonu jako hlavní důvod zadlužení zmínil pomalý celosvětový růst, takže je obtížné splácet závazky. Navíc upozornil na zpětnou vazbu, kdy nižší růst brání snižování zadluženosti a převis dluhu zpětně zpomaluje ekonomiku.

„Obrovský soukromý dluh, to je hlavní protivítr globálního oživení a rovněž i riziko pro finanční stabilitu,“ komentoval zveřejněná čísla rozpočtový šéf MMF Vitor Gaspar. „Z historie víme, že rizika spojená se soukromým dluhem, je velmi snadné během růstu podceňovat,“ uvedl někdejší portugalský ministr financí a manažer Evropské centrální banky (ECB).

Masivní dluh komplikuje úkol politikům, kteří byli vyzváni, aby směrovali rozpočty k podpoře růstu, protože centrálním bankám ubývá schopnost stimulovat ekonomiku. Ministři financí a centrální bankéři ze 189 členských zemí MMF se ve Washingtonu sešli na výročním zasedání fondu, který byl založen během druhé světové války s posláním dohlížet na světový měnový systém.

Podle MMF hodně z obtížně vymahatelných půjček sahá až do období prosperity před finanční krizi v roce 2008. Zatímco domácností a firmy ve vyspělých ekonomikách přispěly k zeštíhlení svých pokrizových rozpočtů, u některých institucí zadlužení roste. Nedobytné pohledávky mnohdy končí ve státních rozpočtech.

Mezitím nízké úrokové sazby vedly na rozvíjejících se trzích k zadlužování podniků. Vysoké dluhy soukromého sektoru jsou tak nyní jak ve vyspělých zemích, tak i na několika velkých rozvíjejících se trzích jako jsou Čína nebo Brazílie, které jsou v globálním finančním systému považovány za důležité.

MMF uvádí, že neexistuje shoda na tom, jaké úrovně HDP by měly pohledávky dosahovat, aby byly považovány za alarmující. „Nicméně finanční krize mají tendenci vznikat ve spojitosti s nadměrnou výší soukromého dluhu jak v rozvinutých, tak i v rozvíjejících se ekonomikách. Kromě toho, výzkum ukázal, že vysoký dluh je spojen s nižším růstem, a to i když ke krizi nedojde,“ cituje agentura Bloomberg Vitora Gaspara.

„Pokud firmy odkládají splácení dluhů, mohou být velmi citlivé na otřesy trhů, čímž se zvyšuje riziko dalšího odkladu snižování zadluženosti,“ uvedl MMF. Ekonomiky v útlumu se slabými bankovními systémy by se měly vyhnout předčasnému zpřísňování rozpočtové politiky. Vlády by mohly urychlit restrukturalizaci soukromého dluhu například dotacemi věřitelům. MMF označil eurozónu a Čínu za ekonomiky, kde je snižování zadluženosti obzvlášť důležité, aby nedošlo k částečné ztrátě jejich vlivu.

(rek)

Další z kategorie Články