Něco tak radikálního ještě žádná země na světě nezavedla, ale idea to není nová. Debatovalo se o ní na úrovni měst v Nizozemsku, Finsku, Kanadě nebo Novém Zélandu, ale Švýcarsko je první, kde tuto myšlenku dovedli až do legislativního procesu.
Těm, kdo vydělávají méně než 2600 dolarů, by stát příjem do této výše dorovnal a na každé dítě by posílal dalších 650 dolarů. A to bez ohledu na to, jakou práci lidé dělají či jak veliký je jejich majetek. Švýcarsko s měsíčním příjmem na hlavu 85 tisíc dolarů, o 40 procent vyšším než mají USA, by si to zřejmě mohlo dovolit.
Iniciativa vzešla od skupiny umělců, spisovatelů a intelektuálů, kterým švýcarská přímá demokracie umožnila vyvolat referendum na základě sta tisíc hlasů pod jejich peticí. Jedním z jejich argumentů bylo, že tento zákon by umožnil lidem zredukovat počet pracovních hodin, zatímco by si udrželi stejnou životní úroveň.
Podle návrhu lidé, kteří mají vyšší příjem než 2600 dolarů měsíčně by tuto částku nezdaňovali. Lidé zcela bez příjmu by ji dostávali v plné výši. Odpadly by sociální dávky. Teoreticky by tak rodina se dvěma dětmi měla zajištěný příjem 6500 dolarů měsíčně, což je dvakrát víc než má americká rodina po zaplacení daní.
Návrh má hodně kritiků. Poslanec Raymond Clottu oponuje tím, že tento zákon by znamenal ztrátu motivace pracovat a učit se. Dvě stě miliard dolarů, které by to odhadem stálo, by našponovalo vládní pokladnu. Podle navrhovatelů by to šlo sanovat zvýšením současné 8% DPH. Vláda na svém webu ale tvrdí, že by musela zvýšit i všechny ostatní daně.
(rek)
