Markus C. Kerber, právník a profesor veřejných financí, který stížnost inicioval, označil ECB za „diktátora“. Kerber se domnívá, že ECB u svých opatření ztrácí ze zřetele princip přiměřenosti, který je na základě zásad právního státu zakotven v ústavě Německé spolkové republiky.
Ve stížnosti se uvádí, že snaha Evropské centrální banky podpořit inflaci pomocí nákupů dluhopisů je spojena s „nevypočitatelnými riziky pro německou centrální banku“. Tedy i pro německé daňové poplatníky.
Kritika z Německa
Není bez souvislosti, že ECB je v posledních době kvůli negativním důsledkům nízkých úrokových sazeb terčem hodně hlasité kritiky ze strany mnoha německých politiků.
ECB v březnu snížila základní úrokovou sazbu na nulu a depozitní sazbu poslal do záporného pásma na minus 0,4 procenta.
Řada německých odpůrců její měnové politiky usiluje o omezení pravomocí banky. A německý ústavní soud by měl nyní přezkoumat, zda ECB rozsáhlými nákupy dluhopisů nepřekročila svůj mandát.
Nově i firemní dluhopisy
V březnu se ECB rozhodla podpořit hospodářský růst a inflaci v eurozóně dalším snížením úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru.
ECB zvýšila program nákupů dluhopisů z 60 miliard eur na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu Kč) a uvedla, že nově budou vedle státních dluhopisů zahrnuty do programu i firemní dluhopisy.
Dlouhodobým cílem, jak uvádí Evropská centrální banka, je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům, ale během dubna se spotřebitelské ceny v eurozóně meziročně opět snížily.
(red)
Foto: Markus C. Kerber, zdroj: Wirtschafts Woche
