Referendum mělo být o zjednodušení italských politických procesů, které by budoucím vládám poskytly větší stabilitu a kontinuitu pro další reformy. Lidé však hlasovali proti vládě, ať už byla otázka v referendu jakákoli. To ovšem zvyšuje možnost dalších politických zvratů, což byl jeden z hlavních momentů vedoucích ke snížení ratingu.
„Reálně HDP v Itálii v posledních 15 letech neroste stejně jako produktivita. Náklady na pracovní sílu a reálný měnový kurz vykazují výraznou ztrátu konkurenceschopnosti. To měly vyřešit strukturální reformy v italské ekonomice a vládních financích,“ konstatuje Tyler Durden na serveru Zero Hedge.
Chabý růst
Podle názoru Moody´s by tyto reformy měly podpořit snížení velmi vysokého dluhového zatížení. Pro dosažení těchto cílů provedla italská vláda v posledních letech důchodovou reformu, reformu soudního systému a veřejné správy, jakož i trhu práce a programu privatizace. Nicméně to mělo jen omezený dopad na střednědobý růst a fiskální výhled.
Mnohé reformy, jako například reforma veřejného sektoru, byly provedeny pouze částečně, a jiné, například u penzí a daní z nemovitosti, byly oslabeny nebo dokonce opuštěny. V důsledku toho zůstávají růstové vyhlídky chudé. Nízký růst vedle vysoké zadluženosti přispívá k postupné erozi úvěrového profilu.
Zadluženost
Změna ratingového výhledu na negativní je způsobena rostoucím rizikem, že stabilizace a snížení italské zadluženosti se bude dál odkládat. „Je tu vysoká pravděpodobnost, že střední až dlouhodobé vyhlídky na růst zůstanou utlumeny,“ prognózuje Durden. Itálie s dluhem v poměru k HDP (133 %) překračuje medián zemí eurozóny hodnocených stupněm Baa. Ve skutečnosti je míra zadlužení Itálie obrovská i v celosvětovém měřítku. Pouze Japonsko a Řecko mají vyšší podíl dluhu na HDP.
„Vysoká dluhová zátěž ponechává Itálii zranitelnou vůči otřesům, a to nejen z důvodu nižšího než očekávaného růstu reálného HDP, ale také vyšších než očekávaných fiskálních deficitů a zhoršení úvěrové dostupnosti. Tím, že snížila pravděpodobnost, že další smysluplné reformy budou pokračovat, zvyšuje se riziko změny italských vztahů s eurozónou, a nakonec i v jejím členství v tomto klubu,“ konstatuje Durden. To může také zvýšit riziko, že nevymahatelné závazky velmi slabého bankovního sektoru se mohou promítnout do státního rozpočtu a snížit vyhlídky, že soukromý kapitál bude rekapitalizovat slabší banky.
Předpovědi? Další zhoršení
Podle předpovědí Evropské komise by se strukturální schodek Itálie měl ve srovnání s eurozónou i dalšími členy EU výrazně zhoršovat. Italský deficit by letos měl dosáhnout 2,4 % HDP, čímž mine cílových 1,8 % dle Stabilizačního programu z roku 2015. Kombinace daňových škrtů, omezování výdajů a dalších opatření v letošním roce mají jen omezený dopad na snižování schodku. Klíčovým opatřením v návrhu rozpočtu na rok 2017 je sedm miliard eur v dodatečných výdajích na zvýšení nejnižších důchodů, které mají být rozloženy do tří let
„První významná změna od zavedení penzijní reformy v roce 2012. V důsledku toho Moody´s předpokládá, že italská dluhová zátěž se v příštím roce ještě zvýší,“ komentuje Zero Hedge. Ratingová agentura nyní očekává, že italský dluh příští rok stoupne mírně nad 133 % HDP a klesat bude jen velmi pomalu. Z výsledku referenda vyplývá, že rizika deficitu a vysokého dluhového zatížení zůstávají vysoká.
Moody´s vzala v potaz i silné stránky země, včetně rozsahu italské ekonomiky a vyšší úrovně bohatství. Itálie má po Německu a ve Francii třetí největší ekonomiku v eurozóně, která je čtvrtou největší ekonomikou v Evropské unii po započtení Velké Británie. Je významně vyšší než ekonomika například Španělska.
(rek)
