Čína devalvuje jüan o 2%, globální měnové války nabírají na intenzitě!
Tento překvapivý krok je však primárně snahou nejprve začlenit čínskou měnu do koše silných rezervních měn (tzv. Special Drawing Rights – SDR) a poté pokračovat na plánované cestě Číny ke globální hegemonii s vlastní rezervní měnou, částečně krytou zlatem.
Čína k tomuto přistoupila poté, co poslední údaje poukázaly na klesající vývoz a propad výrobního sektoru, ale devalvace by mohla vyostřit globální měnové války.
Devalvace jüanu by mohla přivést ostatní země, které se snaží udržet konkurenční výhodu, ke kopírování čínského rozhodnutí.
Z nedávných údajů vyplývá, že export padá a výrobní sektor stagnuje. Čínská centrální banka v úterý 11.8.2015 prohlásila, že dovolila jüanu oslabit o téměř 2%, v naději, že čínský vývoz zlevní a sníží výpůjční náklady.
Poté co provedla svými slovy „jednorázovou devalvaci“, Čínská centrální banka (PBoC) sdělila, že oscilační pásmo jüan se snižuje o 1,9% níže na 6,22 za USD, což je jeho nejslabší úroveň vůči USD za poslední téměř tři roky. Střed oscilačního pásma se nyní bude řídit včerejší finální cenou, než aby byla centrálně řízena.
Rozhodnutí mělo dopad citelný napříč regionálními trhy – investoři si dělají starosti nad dlouhodobým propadem poptávky druhé největší světové ekonomiky.
Tento krok je známkou toho, že se vedoucí představitelé země stále více obávají o ekonomiku, která ztratila konkurenceschopnost, když se jüan posílil ve vztahu k ostatním měnám (k jenu a euru).
Ani sérií snižování úrokových sazeb se nepodařilo nastartovat ekonomiku, které se nevyhnuly turbulence na akciových trzích po více než roce nepřetržitého růstu.
Mohlo to vést k tomu, že ostatní rovněž devalvují po vzoru centrální banky, a to ve snaze udržet si konkurenceschopnost proti Číně.
Austrálie, Korea a Indie patří mezi přední (asijsko-pacifické) ekonomiky, kde centrální banky snížily úrokové sazby, aby násilně oslabily místní měny a zvýšit export zasažený klesající světovou poptávkou.
Jüan poněkud zdražil, zatímco ostatní asijské měny vůči dolaru oslabily. V obavě z ekonomického zpomalení byla devalvace jüanu jediná věc, kterou Čína nezkusila, a to po zavedení měnové, fiskální politiky cílené na posílení akcií.
Devalvace jüanu pravděpodobně neskončí v tomto bodě. Měny jako je singapurský dolar, jihokorejský won a taiwanský dolar, které Číně konkurují, jsou na poklesu, a tak by letos mohla propuknout devalvační válka.
To může také vzbudit kritiku ze strany USA, který již v minulosti obvinila Čínu z „manipulace“ své měny. Problematika se patrně dostane k jednacímu stolu, až čínský prezident Xi Jinping v září navštíví USA a bude hovořit s prezidentem Barackem Obamou.
Peking se jednoznačně snaží získat jüanu lepší status.
Lobbovalo se u MMF, aby zahrnul jüan do svého koše rezervních měn známých jako Zvláštní práva čerpání (SDR), která MMF používá, když půjčuje peníze jednotlivým vládám. Současnými členy této skupiny jsou americký dolar, jen, euro a britská libra.
Podle pozorovatelů může být devalvace snahou o otevřenější obchod a o lepší tržní ekonomiku.
ZDROJ: Guardian
