„Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnově-politických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku,“ uvádí záznam.
Zároveň se ale členové rady shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. „Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb,“ uvádí záznam.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je zmínka o negativních sazbách v záznamu slovní intervencí proti posilování koruny. „Domnívám se ale, že ČNB k negativním sazbám nepřistoupí, jelikož tento nástroj je v podmínkách tuzemského bankovního sektoru neoptimální,“ uvedl.
Naopak ekonom Komerční banky Marek Dřímal se domnívá, že záporné sazby opravdu zavede, ale jenom na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku. „Předpokládáme, že centrální banka zavede novou sazbu, relativně hluboko v záporu, na nadbytečnou likviditu bankovního sektoru během zhruba čtyř až šesti měsíců kolem tzv. exitu, který podle nás nastane ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku,“ uvedl. Důležité podle něho je, že půjde opravdu pouze o nadbytečnou likviditu vzniklou přílivem spekulativního kapitálu sázejícího na konec kurzového závazku.
Ze záznamu také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky. Rada ve čtvrtek nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula termín tedy o jedno čtvrtletí.
Podle záznamu v bankovní radě „převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní na místě“. Bankovní rada ve čtvrtek také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada také rozhodla, že ČNB bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro.
„Jeden z nejvyšších nárůstů objemů intervencí ČNB v posledních třech letech jen dokumentuje desperátní snahu globálních centrálních bank o tištění peněz – monetizaci dluhu. Je smutnou vizitkou, že se ČNB řadí do čela tzv. světových tiskařů, a ještě smutnější je fakt, že téměř všichni uvěřili, že jde o nutný akt na obranu silné koruny,“ komentuje aktuální vývoj hlavní analytik společnosti Zlato David Marášek.
„Švédská, norská a dánská koruna, polský zlotý, maďarský forint a turecká lira jsou ve stejném období, kdy podle ČNB musela začít intervence proti údajně silné české koruně, oproti euru v průměru o osm procent slabší. A to se v těchto zemích neintervenovalo,“ dodává.
(ČTK, red)
