Wolfgang Herkt, jednašedesátiletý dobrovolný pomocník při vykopávkách, propadl archeologickému hledačství natolik, že i ve volném čase často prochází okolí svého bydliště s detektorem kovů. Dělá to dobrovolně pro německý Státní úřad pro památkovou péči.
Aby se tak mohlo stát, musel ale nejprve absolvovat dvouleté školení. „Ostatní chodí na ryby. Pro mě je to něco podobného,“ svěřil se televizi Rundfunk Berlin-Brandenburg (RBB). V roce 2017 prohledal se souhlasem zemědělce pole u obce Baitz nedaleko Bad Belzigu v okrese Postupim-Mittelmark.
„Oblast měla příznivou polohu. Tam, kde bývala voda, se lidé rádi usazovali. Všiml jsem si keramických úlomků roztroušených po poli,“ podotkl Herkt. Po hodině a půl hledání, během níž našel asi dvacet kilogramů šrotu, náhle objevil něco lesklého jako zlato. „Připomínalo mi to víčko od bylinkového likéru Kümmerling,“ vybavil si.
PSALI JSME: V Německu se ukrývá 3 200 tun zlata a stříbra. Nebo ne? (1. díl)
Ukázalo se, že domnělé víčko od láhve s alkoholem je ve skutečnosti keltská zlatá mince z období před naším letopočtem. Amatérský a dobrovolný hledač pokladů Wolfgang Herkt objevil dalších deset takových mincí. Poté informoval Státní úřad pro ochranu památek.
Po dalších rozsáhlých vykopávkách vedených odborníky naleziště vydalo dalších 30 zlatých mincí a pozůstatky sídliště tzv. jastorfské kultury. Ta je zřejmě nejstarším archeologickým projevem formujících se germánských kmenů. Rozšířila se v šestém až prvním století před naším letopočtem ze severovýchodní části Dolního Saska do Meklenburska, Jutska a středního Polabí.
„Proč tato germánská osada vlastnila tolik keltského zlata, dnes již nelze rekonstruovat,“ připouští Franz Schopper, braniborský zemský archeolog. „Ukazuje to na migraci a obchod. Keltové od tehdejších germánských kmenů kupovali například kožešiny, světlé dlouhé ženské vlasy, hrnce s medem nebo dokonce otroky. V žebříčku cenných komodit stáli otroci hodně vysoko,“ uvedl.
PSALI JSME: V Německu se ukrývá 3 200 tun zlata a stříbra. Nebo ne? (2. díl)
Typickými oblastmi nálezů keltského zlata je jižní Německo, zejména okolí Řezna, Hesensko a Porýní-Falc. V Braniborsku dosud narazili pouze na keltské meče a jednu zlatou minci v Paaren im Glien. „Jakou cenu měl nález tehdy a jakou má dnes kvůli svému historickému významu, je těžké vyčíslit,“ řekl Schopper.
Jisté je ale to, že zlato patří spolkové zemi Braniborsko a bude uloženo ve Státním archeologickém muzeu. Od jara příštího roku bude k vidění na výstavě. A ještě jedna informace, která stojí za zaznamenání: Nezbohatne ani zemědělec, který pole vlastní, ani nálezce, podotkla RBB.
Braniborská ministryně kultury, Manja Schüleová, při prezentaci nálezu ve státním kancléřství v Postupimi zdůraznila: „Jednačtyřicet zlatých mincí je senzací, nenahraditelným zdrojem informací a nabízí jedinečný pohled do naší minulosti.“
PSALI JSME: Archeologická senzace: Zlato na sponu dorazilo do Německa z Anglie před 3 800 lety
(plk)
