„DPH dusí trh,“ tvrdí Chandu Siroya, místopředseda průmyslové asociace Dubai Gold & Jewellery Group. „Dubaj není spotřebitelský trh, je to globální distribuční centrum. Prodej se zastavil a bude trvat dlouho, než lidé pochopí, že při vývozu ze země dostanou DPH zpátky.“
Poptávka po zlatě se ale ve Spojených arabských emirátech stále ještě nevzpamatovala ze světové finanční krize v roce 2008 a podle marketingové asociace nejvýznamnějších těžařů zlata World Gold Council v roce 2017 dokonce klesla na dvacetileté minimum, upozorňuje agentura Bloomberg.
Noční můra
Země, kde nakupují zejména lidé ze zahraničí, prodává většinu ze svých zlatých výrobků velkoobchodníkům, jimž se administrativa kolem DPH zdá nákladná a těžkopádná. Stačí si však vzpomenout na rok 1993, kdy byla pro mnohé zpočátku nepochopitelná DPH zavedena v Česku, a celá problematika kolem nové daně bude snáze vysvětlitelná.
DPH v relativně směšné výši pěti procent ve srovnání s Evropu, kde nejnižší základní sazba činí 17 procent, je pro Emiráty a hlavně obchodníky z okolních zemí neznámou novinkou. To, co bylo kdysi pro indického obchodníka jednoduchým výletem, když přijel nakoupit zásoby do Dubaje, je pro něj nyní byrokratickou noční můrou.
„Nově zavedený proces vracení daně je narušován neefektivností,“ řekl Siroya Bloombergu. „Odborníci ze šperkařského průmyslu nyní lobbují ve vládě, aby zjednodušila pravidla, což by mělo pomoci oživit skomírající prodej,“ dodal.
(rek)
