Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.
„Nárůst domácí poptávky převyšuje možnosti rozšíření výroby, a to i kvůli omezené dostupnosti pracovních zdrojů,“ uvedla centrální banka. To podle ní posiluje přetrvávající inflační tlaky v ekonomice, takže inflační očekávání se zvýšila. Vývoj domácí poptávky a znehodnocení rublu od začátku letošního roku tak výrazně posilují proinflační rizika. Cílem banky je příští rok vrátit inflaci na čtyřprocentní inflační cíl.
Meziroční míra inflace v posledních měsících klesla pod čtyřprocentní cíl banky v důsledku vysoké srovnávací základny z loňského roku, kdy se inflace dostala na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Nyní je na 3,86 procenta a opět se zvyšuje, uvedlo tento týden ministerstvo hospodářství.
Centrální banka si ponechává otevřenou možnost dalšího zvýšení klíčových sazeb na svých příštích zasedáních. Podle prognózy centrální banky se vzhledem k nastavení měnové politiky meziroční inflace letos dostane na 5,0 až 6,5 procenta, aby se v roce příštím vrátila na čtyři procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že ruská centrální banka základní sazbu zvýší o půl procentního bodu. Příští zasedání měnového výboru se uskuteční 15 září.
(ČTK)
