Většina sedmičlenné bankovní rady upozorňovala, že i přes únorové zpomalení meziroční inflace na dvouprocentní cíl ČNB panují v ekonomice rizika ve směru rychlejšího růstu cen. Připomínali také, že rovnovážná úroveň sazeb bude zřejmě výš než v minulosti, proto nepovažují za nutné sazby tolik snížit. Zároveň je podle nich pro finanční trh srozumitelnější, když se úrokové sazby budou snižovat rovnoměrně. O půl procentního bodu snížila ČNB sazby také na předchozím jednání na počátku února.
Frait stejně jako v únoru navrhoval snížení sazeb o 0,75 procentního bodu. Upozorňoval na utlumenou domácí poptávku, zhoršené hospodářské vyhlídky Německa i na relativně vysokou úroveň úroků z korunových úvěrů pro firmy. Holub, který v únoru podpořil pomalejší pokles sazeb, nyní hlasoval stejně s viceguvernérem, jedním z argumentů je podle něj i restriktivní působení rozpočtové politiky v letošním roce. S tím ale nesouhlasil guvernér Aleš Michl, podle kterého současná výše rozpočtových deficitů není dlouhodobě v souladu s dosahováním inflačního cíle.
V debatě o aktuální výši inflace viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že zpomalování růstu cen do velké míry pomáhá zlevnění potravin. Naopak zdražování služeb je stále rychlé, proto by ČNB měla být při snižování sazeb opatrná. Člen rady Jan Procházka ale nepovažuje další výrazné zdražování služeb za příliš pravděpodobné, protože spotřebitelé jsou citliví na cenu.
Členové bankovní rady se věnovali také kurzu koruny, který je slabší než očekávala prognóza ČNB. Podle Zamrazilové kurz koruny nepředstavuje významné riziko pro plnění inflačního cíle, bude ho ale zvažovat při jednání o nastavení sazeb v květnu. Podle Fraita není dlouhodobé oslabování koruny pravděpodobné s ohledem na vývoj základních ekonomických ukazatelů Česka.
(ČTK)
