„Na základě svého stávajícího hodnocení Rada guvernérů usuzuje, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli,“ uvedla ECB v dnešní tiskové zprávě.
ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si komerční banky u ECB mohou bezpečně uložit přebytečné peníze, je po dnešním zvýšení o čtvrt procentního bodu na rekordních čtyřech procentech.
„ECB sazby začala navyšovat před rokem, v červenci 2022, což už se v evropské ekonomice projevuje. Ekonomika eurozóny v prvním i druhém čtvrtletí 2023 vzrostla jenom o 0,1 procenta a jen těsně se vyhýbá recesi. Německo se ve stejném období propadlo do recese. Další manévrovací prostor má tak ECB značně omezený,“ sdělil ČTK analytik Portu Marek Malina.
Statistický úřad Eurostat koncem minulého měsíce ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu zůstala beze změny na 5,3 procenta, ačkoliv analytici očekávali pokles na 5,1 procenta. Loni se inflace v eurozóně poprvé od zavedení jednotné evropské měny euro dostala nad deset procent. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
„Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ uvedla ECB v dnešní tiskové zprávě. Centrální banka dnes také zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,6 procenta, zatímco dosud očekávala inflaci na 5,4 procenta.
ECB nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta, v červnu letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. V příštím roce nyní počítá s jednoprocentním růstem, v roce následujícím pak čeká zvýšení HDP o 1,5 procenta.
Inflace je sice v eurozóně nejnižší od loňského ledna a od vypuknutí války na Ukrajině, s nejnovější meziroční hodnotou 5,3 procenta ale nemůže být ECB spokojena, uvedl Malina. „Je pravděpodobné, že ECB odteď proces zvyšování úrokových sazeb přeruší, aby neriskovala další ekonomický propad, a následně bude monetární politiku určovat podle vývoje inflace a hospodářských dat,“ dodal.
(ČTK)
