V loňském roce platili lidé za vodu nejvíc v Ústeckém, Libereckém kraji a v Praze. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) loni cenu zvedly o 18 procent, letos lidé platili za metr krychlový 128,18 Kč. Mluvčí PVK Tomáš Mrázek ČTK řekl, že o zvyšování ceny na příští rok se zatím nerozhodlo. Pražští radní v roce 2022 schválili plán, podle kterého by v letech 2023 až 2028 mělo vodné a stočné v metropoli růst o dvě procenta nad inflaci.
Podle Českého statistického úřadu je nyní úhrnná inflace od začátku roku přes osm procent. Pokud by se zvýšila cena o deset procent, příští rok by Pražané mohli platit přes 140 Kč za metr krychlový. Například Brněnské vodárny a kanalizace již uvedly, že cenu změna v DPH na 12 procent zvýší cenu za metr krychlový vody o 3,53 Kč více než letos na 105,53 Kč.
V roce 2022 vodovody zásobovaly vodou 10,069 milionu lidí, tedy 95,6 procenta obyvatel ČR. Nejvyšší podíl byl v Karlovarském kraji, kde vodovody zásobují 100 procent lidí, stejně tak v Praze. V Moravskoslezském kraji to bylo 99,7 procenta obyvatel. Nejnižší podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů byl ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde to bylo zhruba 88 procent. Vodovodní síť se loni prodloužila o 808 kilometrů na více 81 000 kilometrů. O téměř 26 000 se také zvýšil počet vodovodních přípojek na zhruba 2,267 milionu kusů. Podle MZe se na hodnotách výrazně projevuje masivní výstavba rodinných domů, ne jednu přípojku připadá téměř pět obyvatel Česka.
Na kanalizaci bylo v loňském roce připojeno 9,19 milionu lidí v ČR, což je 87,3 procenta obyvatel. Meziročně přibylo 16.835 připojených lidí. Nejvyšší podíl obyvatel napojených na kanalizaci je v Karlovarském kraji, kde je to 100 procent, v Praze je to 99,6 procenta. Nejnižší podíl, 73 procent, je v Libereckém kraji. Ve Středočeském kraji bylo na kanalizaci napojeno 77,9 procenta obyvatel.
MZe pravidelně také dělá kontroly u vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Podle zprávy se potvrzuje, že některé obce, které vlastní vodovody a kanalizace, problematiku podceňují. Projevuje se to například v nastavení cen. „Zejména u malých a středně velkých obcí bývá upřednostňována cena pro vodné a stočné, jejíž výše bývá významně nižší, než hodnota celkových nákladů vynaložených na provozování a obnovu (vodovodu a kanalizací), což vede často k neúplným nebo zkresleným hodnotám uvedeným v kalkulaci ceny,“ uvádí zpráva.
Ministerstvo se věnuje i analýze celého sektoru, projekty Benchmarking vlastnických subjektů a Benchmarking provozovatelských subjektů. Sledují mimo jiné plnění záměru dosažení samofinancování infrastruktury. Podle MZe je nejvýznamnější problém tvorba prostředků na obnovu z vodného a stočného. „Od roku 2016 do roku 2021 byl podle platné metodiky vyčíslen deficit teoretické tvorby prostředků na obnovu infrastrukturního majetku v celkové výši 10,5 miliardy Kč,“ uvedlo ve zprávě s tím, že o tom, do jaké míry je deficit kompenzován z veřejných nebo soukromých zdrojů, nemá dostatečné informace.
Průměrné ceny vodného a pro stočného v roce 2022:
| Kraj | Průměrná cena vodného | Průměrná cena stočného | Vodné a stočné bez DPH | Cena s DPH |
| Praha | 51 | 47,4 | 98,4 | 108,24 |
| Středočeský | 50 | 41,7 | 91,7 | 100,87 |
| Jihočeský | 42,6 | 33,2 | 75,8 | 83,38 |
| Plzeňský | 48,4 | 34,1 | 82,5 | 90,75 |
| Karlovarský | 46 | 41,6 | 87,6 | 96,36 |
| Ústecký | 53,8 | 47,5 | 101,3 | 111,43 |
| Liberecký | 51,3 | 48,4 | 99,7 | 109,67 |
| Královéhradecký | 41 | 40,2 | 81,2 | 89,32 |
| Pardubický | 41,9 | 42,2 | 84,1 | 92,51 |
| Vysočina | 43,2 | 32,6 | 75,8 | 83,38 |
| Jihomoravský | 42,9 | 41,3 | 84,2 | 92,62 |
| Olomoucký | 38,9 | 39,6 | 78,5 | 86,35 |
| Zlínský | 43 | 37,1 | 80,1 | 88,11 |
| Moravskoslezský | 42,3 | 38,6 | 80,9 | 88,99 |
| Česká republika | 46,1 | 41 | 87,1 | 95,81 |
zdroj: Modrá zpráva MZe
(ČTK)
